Zmírnění kritérií dostalo léky k dalším ohroženým

Pomohlo podle nich i zmírnění kritérií pro podání. „Je to dobře. Už jsme ty nové mírnější podmínky u nás využili a budeme využívat i dále. Chceme tím zabránit rozvoji nemoci covid-19, který vede k těžkým stavům pacientů a k jejich hospitalizaci,“ řekla Právu mluvčí ostravské fakultní nemocnice Petra Petlachová. Protilátky už podali 28 pacientům, z toho osmi od uvolnění kritérií.

„Před uvolněním podmínek jsme oba přípravky aplikovali pěti lidem, minulý týden už jich bylo deset a teď jich máme deset jen za pondělí a úterý,“ potvrdila Právu mluvčí nemocnice v Mladé Boleslavi Hana Kopalová.

„U žádného z léčených pa­cientů nedošlo k úmrtí, pouze jeden pacient musel být následně pro covid-19 hospitalizován. Zkušenosti tedy nemáme velké, ale ty, co máme, jsou příznivé a můžeme se domnívat, že možná některému z našich pacientů zachránila léčba život,“ poukázala mluvčí Slezské nemocnice v Opavě Monika Kunčarová.

Ministerstvo zdravotnictví od dubna zmírnilo kritéria pro podání experimentálních monoklonálních protilátek mimo jiné tím, že umožnilo lékařům nasadit lék i ohroženým pacientům s covidem, kteří striktně nemají některou z vyjmenovaných diagnóz.

„Výše uvedenou charakteristiku pacienta je nutno vnímat jako rámcovou, nikoliv jako nepodkročitelné či nepřekročitelné indikační vymezení. Konečné rozhodnutí o indikaci je na lékaři,“ stojí v rozhodnutí resortu. Do výčtu diagnóz hlavně přibyla skupina cukrovkářů druhého typu, kteří mají současně vyšší obezitu nebo hypertenzi.

„Když jste rizikový pacient, tak určitě žádejte u praktického lékaře, aby vám napsal doporučení do centra, kde můžete dostat biologický lék,“ vyzval včera ve Sněmovně ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

„Je to infuze na hodinu. Další hodinu tam strávíte ještě v odpočívárně a odcházíte domů jako ambulantní pacient a máte obrovskou šanci, že už tu nemocnici při tomto onemocnění neuvidíte,“ doplnil.

Lékaři vyzývají, aby se jim lidé, kteří patří mezi rizikové, ozývali už při prvních lehkých příznacích. Nesmí čekat, až se jejich stav zhorší. Monoklonální protilátky fungují na začátku onemocnění, ve chvíli, kdy potřebuje člověk hospitalizaci, už nepomohou. Navíc je tam sedmidenní lhůta od prvních příznaků, po jejímž uplynutí už infuzi nedostanou.

V USA je přitom možné jejich podání do deseti dnů od příznaků, což doporučili i čeští lékaři v Mezioborovém stanovisku z 1. dubna. Resort zdravotnictví však těsně před nástupem nového ministra do funkce doporučení ignoroval a ponechal v platnosti sedmidenní lhůtu.

Klíčovou roli zde sehrávají praktičtí lékaři, kteří mají o diagnózách svých pacientů nejlepší přehled. „Zavolá pacient, který má příznaky onemocnění covid-19 a protože praktik ví, že se jedná o rizikového pacienta, vystaví mu neprodleně žádanku na PCR test,“ popsala praktická lékařka Irena Moravíková.

Při pozitivním výsledku se praktik dohodne s nejbližším infuzním centrem a pacienta tam co nejdříve pošle. Konečné slovo má lékař z infuzního centra. V případě, že nemocní na monoklonální protilátky nedosáhnou a skončí v nemocnici, podávají se jim obvykle kombinace remdesiviru, antibiotik, kortikoidů a někde i ivermektinu, který SÚKL dočasně povolil k léčbě covidu v nemocnicích.

„Nyní nebrání lékařům nic v tom, aby mohli tyto léky především v počátečních stádiích nemoci předepisovat. Ivermektin jsme podali už asi pětadvaceti pacientům. Naše úspěšnost v léčbě se zvyšuje, samozřejmě se ale jedná o malý vzorek na to, aby to potvrzovalo účinnost těchto léků,“ sdělil Právu ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.

V Karvinské hornické nemocnici (KHN) předepisují navíc ještě isoprinosin. „Nejedná se o experimentální léčbu. Tento lék je na trhu desítky let, je určen zejména na podporu imunity a k tomuto účelu ho u pacientů s covidem využíváme,“ vysvětlila mluvčí KHN Andrea Vargová.