Nemocnice hlásí vysoké počty dětí s těžkými zápaly plic

„V posledních týdnech pozorujeme nárůst počtu respiračních infekcí. Jedná se jak o záněty průdušek, tak i zápaly plic,“ řekl Novinkám lékař Václav Koutský z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.

Oproti jiným sezonám letos převládají takzvané mykoplazmové pneumonie, zjednodušeně bakteriální infekce, které se projevují zpočátku například zánětem hltanu či jeho zarudnutím, kašlem a bolestí v krku. Objevit se může i rýma a zvětšené uzliny. Někdy ale nákaza přejde bez povšimnutí.

V zápal plic se může proměnit až po několika dnech. Prvotním signálem je horečka s bolestí v krku, bolestí hlavy a suchým dráždivým kašlem.

„V souvislosti s nárůstem celkového počtu případů (mykoplazmy) máme i více těžkých forem zápalu plic, kdy děti potřebují léčbu kyslíkem, případně se v hrudníku vytvoří výpotek nebo je plíce nevzdušná,“ dodal Koutský.

Mladší děti trápí aktuálně více rhinoviry a další viry, i u nich se průběh nemoci ale může zkomplikovat.

Podobný vývoj popisuje z posledních týdnů i primář dětského oddělení v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.

„Vrcholilo to před 14 dny, kdy jsme měli velké počty pacientů. Denně jsme měli tři čtyři děti, které přicházely s nějakým zánětem, a u dvou byl potvrzen zápal plic. Po podzimních prázdninách to teď ale pokleslo,“ přiblížil. Těžké zápaly plic léčili i u náctiletých.

„Letos je mykoplazmových infekcí hodně, nyní v datech v zásadě mykoplazma předběhla covid,“ potvrdil Novinkám epidemiolog Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Zápalů plic přibývá s podzimem i mezi dospělými, byť se to nepropisuje v takové míře do hospitalizací.

„Co se týče mykoplazmových zápalů plic, tak v posledním roce zastoupení tohoto patogenu mezi hospitalizovanými skutečně vzrostlo, i když přesné statistiky si nevedeme,“ doplnil přednosta Pneumologické kliniky ve FN Motol Libor Fila.

Neobvyklý nárůst případů aktuálně na oddělení nepozoruje. Podobně jako další lékaři přisuzuje vývoj oslabujícímu efektu některých antibiotik kvůli jejich nadužívání, k němuž docházelo v minulých letech.

„Vyšší zastoupení u hospitalizovaných souvisí pravděpodobně se skutečností, že u mykoplazmat celosvětově narůstá rezistence k makrolidovým antibiotikům a iniciální ambulantní léčba těmito antibiotiky není úspěšná,“ míní Fila.

Nejčastěji se na zápaly plic způsobené mykoplazmou nasazuje doxycyklin, hojné užívání tohoto typu antibiotik ale přispívá k antibiotické rezistenci, pokud je lékaři nasazují i na virové infekce, kde nemají smysl.

„Mykoplazma má zvláštní chování. Je to sice bakterie, ale chová se trochu jako virus. Tělo s tím těžko bojuje a může se v tu chvíli stát příčinou zápalu plic,“ doplnil Boženský.

Bakterií mykoplazmy se člověk nakazí snadno, pokud je v přítomnosti kašlajícího, přenáší se vzduchem. Projevit se může nemoc klidně i za měsíc. „Zápal plic jako takový se nepřenáší,“ zdůraznil lékař.

K rozšíření bakterie do plic pomáhá oslabená imunita, třeba po nedávném prodělání virózy nebo způsobená únavou a dehydratací.