Nemocnice chtějí zavést poplatek za pacienta na pohotovosti až 300 korun

„Systém by měl uvažovat o spoluúčasti pacientů. Tak, jak je dnes nastaven, připomíná švédský stůl s nekonečnými právy pacienta a nulovými povinnostmi,“ řekl Právu a Novinkám předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Poplatek navrhují zvýšit z devadesáti korun na 250 až 300 korun. Pro pacienty by ale měla být v dané lokalitě dostupná péče praktického lékaře.

„Když nebude fungovat primární péče, tak budou lidé chodit na urgenty. A primární péče mnohdy nefunguje,“ doplnil Čarvaš.

Stejně se k tomu staví i Česká lékařská komora (ČLK). Záměr podpořila už předloni jako jeden z kroků k zefektivnění péče. Stávající výše podle komory nezohledňuje inflaci a měla by stoupnout na 200 korun. „Z našeho pohledu to ale není priorita,“ řekl redakci prezident ČLK Milan Kubek.

Asociace vydala koncepci nutných změn ve zdravotnictví. Vedle posílení regionální péče a narovnání úhrad navrhuje i platby za „hotelové služby“, což zahrnuje třeba úklid pokoje, převlékání postele, teplo, ale i stravování. Celodenní jídlo, včetně jeho přípravy, pro jednoho pacienta se odhaduje asi na 200 korun. Teď to hradí zdravotní pojišťovny.

Politickou podporu ale návrh nemá.

„V současné době není zavedení nových poplatků nebo zvýšení stávajícího poplatku aktuální. Ministerstvo zdravotnictví se ovšem případné debatě nebrání,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Navýšení částky ministr Vlastimil Válek (TOP 09) v minulém roce připustil, stejně jako další členové vlády. Podmínkou je dostupná péče praktických lékařů a zubařů pro všechny.

Nemocnice chtějí cenami odradit ty, kteří chodí na pohotovost s banálními a neakutními problémy. Tvoří podle odhadů velkých nemocnic asi 10 až 30 procent případů. Ministerstvo namítá, že se těžko posuzuje, co je zneužití a kdy jde o strach pacienta, který svůj stav nezvládne dobře vyhodnotit.

„Nastavení nějakých striktních opatření, například bariér přístupu k péči – ať již finančních, či organizačních –, je spojeno s rizikem, že se někdo k péči nedostane, i pokud ji skutečně potřebuje,“ dodal Jakob. Pomoci má lepší organizace systému a posílení role zdravotních pojišťoven.

Z poplatků získaly nemocnice v minulosti miliony korun. Větší problémy ale měly s vymáháním nezaplacených částek. Tisíce pacientů nastavenou taxu odmítly uhradit.

Podobný pokus už jednou ztroskotal. Zpoplatnění „hotelových služeb“ v nemocnici prosadil v roce 2007 tehdejší ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek. Stejně jako poplatek u lékaře a na pohotovosti, který jako jediný přetrval do dnes.

Platba za den v nemocnici byla tehdy stanovena na 60 korun. Ministr Leoš Heger (TOP 09) částku v roce 2011 pod tlakem koaličních stran zvedl na sto korun. Vláda to tehdy obhajovala tím, že se musí částka „přiblížit reálným nákladům“, které nemocnice mají.

Proti byli sociální demokraté, kteří to napadli v roce 2013 u Ústavního soudu. A uspěli. Problém byl především v tom, že systém nebyl upraven zákonem, ale vyhláškou. O znovuzavedení se snažila i Rusnokova úřednická vláda. Další pokus o oživení debaty přišel v roce 2015 z hnutí ANO a od lidovců.