Nemocnice bojují za zachování péče v regionech. Do rušení lůžek se nehrnou

„Ukážeme partnerům z nemocnic model, kdy ze tříoborové nemocnice s akutní péčí, která má nízkou obložnost a neustále bojuje se zavíráním oddělení, protože jí chybí personál, lze udělat kvalitní zařízení s následnou péčí doplněnou o ambulantní část a jednodenní péči,“ nastínil před časem ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek, jak si nový systém představuje. Smlouvy o rozsahu poskytované péče musí s nemocnicemi aktualizovat k lednu příštího roku.

„Složitější výkony budeme hradit v jiné nemocnici, která bude plnit roli centralizované,“ doplnil.

Snížil by se tím v regionech počet nemocnic, které by poskytovaly péči napříč obory. Například pacient s ortopedickým problémem by musel do nemocnice, která se na obor zaměřuje, nevzali by ho všude. Zapojení soukromých nemocnic ale nelze vynutit, nejsou zřizovány státem ani samosprávami.

U některých oborů a nemocnic, které od sebe nejsou daleko, si to šéf Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel prachatické nemocnice Michal Čarvaš umí představit. Nedá se na to ale automaticky spoléhat. Data Všeobecné zdravotní pojišťovny podle něj neplatí pro všechny pojišťovny a mohou být zavádějící.

Asociace souhlasí s tím, že je potřeba poskytování péče upravit. Poukazují ale na to, že stát až příliš podstrojuje fakultním nemocnicím a centrům, kde se nedělá jen specializovaná péče, ale i ta základní, a to za vyšší úhradu než v regionech.

„Výkonnost a dostupnost péče v regionech ani fakultní, ani krajské nemocnice nenahradí, leda za cenu výrazného zhoršení dostupnosti zdravotní péče, prodloužení čekacích dob na výkony i ošetření a především za výrazně vyšší náklady plynoucí z rozdílných úhrad nemocnicím,“ stojí v koncepci, kterou asociace zveřejnila.

Podobně argumentují i kraje. „Nechceme centralizovat péči na jedno místo. Schválili jsme koncepci zdravotnictví, která v kraji počítá se čtyřmi krajskými nemocnicemi v jednotlivých okresech a jednou soukromou ve Valašském Meziříčí. Základní péče musí být rozprostřená rovnoměrně a dostupná pro všechny,“ napsal Právu hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).

Vlastní strategii do roku 2030 připravuje i Liberecký kraj, který chce představit vizi do budoucna nebo řešení pro pacienty, kteří musí cestovat za péčí v kraji i mimo něj.

Rozběhla se i ostrá vyjednávání k rušení části nevyužívaných akutních lůžek. Přibližně osm tisíc akutních lůžek se může podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přeměnit na následná a dlouhodobá, kterých je nedostatek. Odpadl by tím i tlak na počty sester, které jsou v akutní péči potřeba.

Stát začal v posledních letech specializovanou péči centralizovat do velkých nemocnic a také více tlačit na jednodenní medicínu, kdy lidé po jednodušších zákrocích odcházejí domů do čtyřiadvaceti hodin.

Posilování následné péče, kdy pacient ještě nemůže domů a je nutné ho dál ošetřovat, ale v praxi drhne. Není to finančně zajímavé. Čarvaš je také přesvědčen, že žádný ředitel nezačne měnit rozsah péče, pokud by si tím zavřel dveře pro zaučení mladých lékařů.

Asociace usiluje o to, aby se mohli studenti medicíny školit i v nemocnicích, které nejsou zřizovány státem, a zisk potřebné akreditace nebyl podmíněn tím, že musí student absolvovat veškerou praxi v jednom zařízení. Pokud by nemocnice zrušila některý obor, nesplnila by podmínky pro vzdělávání.

„Pokud stát chce, aby transformace akutních lůžek na lůžka následné péče probíhala a byla smysluplná, je potřeba změnit systém vzdělávání lékařů a opravit výši úhrady, která je nízká,“ uvedl Čarvaš.

Pomůže to podle něj vyřešit i personální krizi v malých nemocnicích a přetíženost lékařů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vidí cestu naopak v centralizaci a transformaci péče, kdy se tlak na počty lékařů a zdravotníků sníží.