Nemocenskou braly loni jen dvě poslankyně

Vyplynulo to z přehledu čerpání náhrad poslanců za loňský rok, který si Právo vyžádalo. A jak Právu sdělila Kancelář Senátu, v 81členném Senátu nemocenskou nečerpal během loňska nikdo. V minulosti to bylo obdobné, zákonodárci si neschopenku brali minimálně.

Vedle náhrad se oběma poslankyním úměrně krátil také jejich plat. Balcarová jako předsedkyně výboru brala loni 115 900 a Kozlová, která šéfuje podvýboru, 99 200 korun. Obě pirátky se shodly, že jít na nemocenskou v případě nemoci je pro ně samozřejmost.

„Přišlo mi to fér,“ řekla Kozlová, která z ročního limitu 135 600 na reprezentaci dostala 131 833 Kč. „Když jsem nemocná, tak si vezmu neschopenku a nedělám, že pracuji,“ řekla. Podle ní by poslanci měli jít v tomto příkladem. „Nemyslím si, že by v tom byly peníze, ale podle mě je ve Sněmovně zvyk, že poslanec je jiný level než zaměstnanec. Faktem je, že my zaměstnanci nejsme, tak si možná mnozí myslí, že brát si nemocenskou je zbytečné,“ řekla.

Že jde i o peníze, ale naznačil šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura před čtyřmi roky, kdy se ve Sněmovně probíral návrh komunistů na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci.

Tzv. karenční doba, kdy lidé neberou nemocenskou, bude od července zrušena.

„Pravda je taková, že jestli si někdo nebere nemocenskou, tak to jsou vyšší příjmové skupiny, protože je limit na nemocenskou,“ pravil tehdy Stanjura.

„Znáte přece lidi ze svého okolí, kteří mají nadprůměrné platy a kteří si nemocenskou nevezmou nikdy. Mají hypotéky, nájmy a nemohou si dovolit žít dlouhodobě, pokud ta nemoc není opravdu vážná, z nemocenského pojištění,“ dodal.

Balcarová musela předat kvůli zápalu plic na měsíc řízení výboru pro životní prostředí. Přišla tak jen na náhradě na reprezentaci o téměř 11 500 korun.

„Pro nás nováčky to byla zkraje honička, a já chtěla být pro práci v kondici,“ řekla Právu. Že neschopenka ve Sněmovně není samozřejmost, pochopila ve chvíli, když se zajímala, kam ji má předat. „Přišlo mi divné, že byl problém to nějak ve Sněmovně zprocesovat. Měla jsem vystavenou neschopenku a řešilo se, kam ji mám předložit. Asi to fakt není běžné,“ podotkla pobaveně.

Jak dodala, i během nemoci připravovala podklady pro jednání výboru. Dokonce si zjišťovala, zda by se mohla i při neschopence zúčastnit důležitých hlasování. „Podle mě bych mohla, ale jen po dohodě s lékařkou, která by mi napsala na tu dobu vycházky,“ podotkla.

Jde o první vlaštovky, byť omluv ze zdravotních důvodů je stále dost. Během deseti jednacích dnů poslední březnové schůze se kvůli zdraví omluvilo 17 poslanců.

Neexistuje žádné pravidlo, které by přimělo absentéry dát bližší vysvětlení. Zřejmě i proto si poslanci i senátoři s neschopenkami příliš hlavu nelámou, byť i pro zákonodárce platí první tři dny nemoci zdarma, další příjem snížený na šedesát procent.

Politici často argumentují tím, že nejsou malé děti, aby je někdo musel kontrolovat, a navíc ani šéf komory není jejich nadřízený. Podle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) se po letošním únorovém rozhodnutí poslanců, že organizační výbor může za neomluvené absence krátit či odejmout plat i náhrady, se přece jen něco změnilo. Poslanci začali svou nepřítomnost omlouvat důsledněji.

Stejný pokrok zaznamenali v horní komoře již před 16 lety, když schválili obdobné usnesení, kterým dali tuto pravomoc jejich mandátovému a imunitnímu výboru. V Senátu co do absencí měli rekordmana Františka Čubu (SPO), který se rok a půl jednání komory nezúčastnil. Vždy byl řádně omluven, ale nemocenskou nečerpal a chodil mu kompletní plat i s náhradami.