Článek
Český národ fotbalový je na tom o poznání hůř. Naší současnou kopanou hýbe korupce jako červi zkaženým masem. Nikdo už o tom nepochybuje včetně "překvapených" fotbalových funkcionářů z míst nejvyšších.
Ten, koho fotbal ani trošku nezajímá, má právo se divit, proč je zrovna kolem podplácení rozhodčích tolik rozruchu. Vždyť korupční smrádek je cítit pomalu odevšad. O "povzbuzujících" sumách peněz se dovídáme - většinou bez důkazů - i na místech, kde by měly být vyšším zákonem mravním totálně zapovězeny. Třeba při placení pokut dopravním policistům, při vyřizování povolení k pobytu na cizinecké policii, před implantováním endoprotéz, ale i při zadávání vládních zakázek bez výběrového řízení. Jestliže tam všude se údajně uplácí, proč ausgerechnet fotbal by měl být čistý jako lilie?
Korupce, česky úplatkářství, sebou nese mravní úpadek. Připravuje některé lidi o jejich přirozená práva a požitky ve prospěch jiných lidí, kteří by se jich v regulérní soutěži nedomohli. Když je ve společnosti korupce příliš a má desítky podob, začne tlumit ekonomickou aktivitu, lidskou ctižádost. Proč se snažit, když cizí peníze mi výsledek nakonec vyfouknou? Proč si kupovat lístek na fotbal, když místo sportovní soutěže mi aktéři předvádějí korupční divadýlko, jedno, zda kvůli prémiím za umístění, či v režii nějaké sázkové kanceláře.
Vyspělost společnosti lze soudit podle postoje ke korupci. Běda politikovi z anglicky mluvících zemí, Německa či Skandinávie, jenž by byl přistižen při braní úplatků. Ale třeba v Itálii se to ještě donedávna tak nebralo. V asijských zemích, včetně Japonska a Číny, bují korupce jak v tropickém skleníku. Tamní kultura je založena spíše na osobních než na právních vztazích, na rodinkaření, systému vzájemné prospěšnosti. O situaci v zemích takzvaného třetího světa je lépe vůbec nemluvit.
Když se tak člověk rozhlíží po tom světovém korupčním ráji, přímo se mu nabízí otázka: A proč by tomu v českém fotbalu mělo být jinak? Odpověď: Možná proto, že tu je dost lidí, co mají tu hru docela rádi.
Pravda je, že korupci v českém fotbale nezlikvidujeme, když odsoudíme několik bafuňářů a úplatných rozhodčích. Zlikvidovat by ji mohlo, kdyby po těch odhaleních na čas následoval masový odliv platících fanoušků a znechucených sponzorů. To by se mohlo stát v případě, že té korupce zatím není kolem nás tolik, že jsme si již na ni pohodlně zvykli.
PRÁVO 7. května