Článek
Ministerstvo zdravotnictví např. odmítlo vydat celý komplex lázní Karlova Studánka, ministerstvo obrany zase rekreační středisko Ovčárna ležící blízko Pradědu.
Argumentují totožně, že majetek byl bývalému řádu německých rytířů odebrán na základě dekretů prezidenta Beneše, a proto jej nelze podle zákona vydat.
Řád, který se v devadesátých letech přejmenoval na Českou provincii řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, se proto chystá dobrat majetku soudní cestou.
„Kromě Státního pozemkového úřadu a Lesů ČR, od nichž jsme ještě nedostali odpověď, všechny ostatní úřady naše žádosti zamítly,“ řekl Právu Mikoláš Černý, zástupce řádu. Řád oslovil celkově 15 úřadů. „S žalobami čekáme, až dojdou odpovědi na všechny žádosti,“ dodal Černý.
Řád požadoval vrácení celých lázní Karlova Studánka, ležících v srdci Jeseníků. Lázeňský komplex spravuje státní podnik Horské lázně Karlova Studánka.
Obrana chce u soudů postupovat jednotně
Ten žádost řádu odmítl již v květnu s argumentem, že „k převodu požadovaných nemovitostí došlo na základě dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb., což znamená, že požadovaný majetek nelze vydat“.
Podle Štěpánky Čechové, mluvčí ministerstva zdravotnictví, které lázeňský státní podnik řídí, se neprokázalo, že současný řád je právním pokračovatelem historického řádu německých rytířů.
„U žádného z předložených dokumentů neplyne, že by se jednalo o plnohodnotného právního nástupce německého řádu ve smyslu § 3 cit. zákona,“ uvedla Čechová.
Podobně argumentuje i Národní památkový úřad, který v květnu rozhodl, že rytířům nevydá hrad Bouzov ani bývalý řádový dům v Opavě.
Také ministerstvo obrany, respektive státní podnik Vojenská lázeňská a rekreační zařízení (VLRZ), odmítlo řádu vydat objekt vojenské zotavovny Ovčárna a související pozemky.
Vojenská ozdravovna Ovčárna pod Pradědem
„S ohledem na skutečnost, že vydání tohoto nemovitého majetku z vlastnictví státu je zásadní a nevratný krok a ohledně nároku řádu existuje celá řada minimálně sporných okolností, se VLRZ rozhodla, že vydá tento majetek pouze na základě pravomocného soudního rozhodnutí, kdy bude postupovat v úzké součinnosti s ostatními povinnými osobami,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva obrany Vladimír Lukovský.
Rozhodnuto ještě není o 13,5 tisíce hektarů polí, a hlavně lesů na severu Moravy a ve Slezsku. O jejich vydání rozhoduje podnik Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Tyto instituce mají na rozhodnutí delší čas, protože s nimi mohou církevní subjekty řešit vrácení majetku i ve správním řízení. Vzhledem k tomu, že všechny úřady již rozhodly shodně nevydat, nelze očekávat, že by SPÚ konalo jinak.
Zvláště když dokumenty, na jejichž základě např. Národní památkový úřad o nevydání rozhodl, dostal od úředníků ze Státního pozemkového úřadu, na jehož bedrech leží největší tíha vydávání církevních restitucí.
„Státní pozemkový úřad si nechal udělat rešerši u Národního archívu a poskytl nám dokumenty, z kterých jsme vycházeli,“ řekla Právu mluvčí NPÚ Simona Juračková.
O majetek řád přišel již před druhou světovou válkou, kdy jim ho zabralo nacistické Německo. Po roce 1945 majetek přešel na čs. stát. Řád se začal domáhat jeho vrácení. Nejvyšší správní soud počátkem roku 1948 rozhodl, že se má majetek německému řádu vrátit. Spor se vede o to, jestli rozhodnutí nabylo právní moci.
Zátěž soudů
Řád před válkou vlastnil i hrad Sovinec a zámek Bruntál. Ty ale v současnosti patří krajskému úřadu, který podle restitučního zákona majetek vydávat nesmí. Přesto i v případě těchto nemovitostí řád podle Černého zvažuje další právní kroky.
Když toho bude hodně, tak to půjde k tíži chodu soudů, ale i občanů, protože se prodlouží lhůty
Stát by měl církvím vrátit majetek v hodnotě 75 miliard. Podle odhadů úřady nebudou chtít velkou část požadovaného majetku vydat a církve se budou muset o něj soudit.
Viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad očekává, že budou tyto spory pro soudy velkou zátěží.
„Právně a skutkově to budou věci velice složité. To nebude žádná legrace. A když toho bude hodně, tak to půjde k tíži chodu soudů, ale i občanů, protože se prodlouží lhůty,“ řekl Právu Novosad.
Dodal, že církevní subjekty ještě nezačaly podávat žaloby, ale že jsou na ně připraveny. „Poprvé je v rozvrhu prací na letošní rok pro jednotlivé senáty dáno, kdo bude tyto žaloby řešit,“ podotkl.
Restitučních žalob budou ušetřeny okresní soudy. „Vzhledem k složitosti se budou tyto žaloby řešit v prvním stupni u krajských soudů,“ dodal.
