Němeček chce zrušit privatizaci dvojice lázní

„V případě Janských Lázní jde například o léčbu pro děti s mozkovou obrnou a v případě Karlovy Studánky o prostředí s jedinečnými klimatickými podmínkami pro léčbu nemocí dýchacího a oběhového ústrojí,” upřesnil Němeček.

Pro zachování obou lázeňských zařízení jako poskytovatele zdravotní péče se vyslovila tripartita, požaduje jejich vynětí z privatizace.

Ekonomicky jsou oba subjekty soběstačné, stát jejich činnost nedotuje. Tím, že jsou zařazeny do privatizace, mohly by podle Němečka být považovány investice do jejich majetku a modernizace provozů za neúčelné. V případě Horských lázní Karlova Studánka se dá předpokládat, že církevní řád uplatní nárok na vydání věci u soudu.

V Česku je zhruba 90 poskytovatelů lázeňské rehabilitační péče, většina jsou nestátní. Privatizace lázeňství byla zejména v letech 1992 a 1993, a to odstátněním majetku a jeho vložením do nově založených akciových společností. Akcie byly privatizovány kupónovou metodou. Hospodaření tak nebylo zatíženo splácením miliónových úvěrů, což by podle Němečka nebyl případ uvedených dvou státních podniků.

MF ale nepovažuje privatizaci za riziko pro dostupnost kvalitní lázeňské péče. V připomínkovém řízení uvedlo, že u obojích lázní bude privatizace podmíněna zachováním rozsahu a struktury péče sankcemi v kupní smlouvě na 25 let. Dobu může vláda prodloužit, třeba na 50 let.

Za vynětím lázní z privatizace vidí MF snahu o odstranění blokace, aby mohl být majetek rozprodán. Výnos by státní podnik prý použil na pokrytí ztrát, a to na úkor příjmů MF. Majetek nepotřebný pro provoz lázní žádá MF ponechat v dosavadním režimu a výnos z jeho privatizace směřovat na zvláštní účet MF.

Podle MF není na místě ani obava, že se privátní lázně zaměří výlučně na komerční klientelu. „Léčba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, což je poměrně dobrý a stabilní příjem. Zachování některých typů léčby by navíc v privatizační smlouvě bylo smluvně zajištěno,” uvedlo MF.

Státní léčebné lázně Janské Lázně mají kapacitu 761 lůžek, kmenové jmění přes 257 miliónů, účetní hodnota se ke konci roku 2013 blížila 460 miliónům korun. Do privatizace byly zařazeny v roce 1995, o dva roky později schválila vláda přímý prodej lázní společnosti Česká lázeňská, a. s., již založil management lázní. Kupní smlouva uzavřena nebyla. V roce 1999 byly lázně z privatizace vyjmuty, v roce 2001 byly zařazeny na seznam pozastavených privatizací. V roce 2009 vláda rozhodla o pokračování privatizace.

Státní léčebné lázně Karlova Studánka mají 477 lůžek, dlouhodobý hmotný majetek téměř 124 miliónů korun. Do privatizace byly zařazeny v roce 1991. Pozastavena byla, když řád bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě uplatnil restituční nárok. V roce 1999 byly lázně vyjmuty z privatizace, o dva roky později byly zařazeny na seznam pozastavených privatizací. V roce 1998 dal řád žalobu na navrácení majetku, v roce 2009 ji stáhl. V roce 2013 dal řád výzvu k vydání v rámci zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Lázně doklady neuznaly, lze ale předpokládat, že řád uplatní nárok u soudu.