Hlavní obsah

Němcové došla s poslanci trpělivost, chce omluvenky za absenci

Právo, Naďa Adamičková
Praha

Šéfce Sněmovny Miroslavě Němcové (ODS) došla trpělivost s tím, že si někteří poslanci chodí do práce, jak chtějí, a ani nepovažují za nutné svou neúčast na schůzích komory omluvit. Napříště proto bude vyžadovat od každého absentéra písemnou omluvu.

Foto: Petr Horník, Právo

Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS)

Článek

Její návrh už minulý týden schválil sněmovní organizační výbor a v dubnu by nové pravidlo měla posvětit celá komora.

Jenže ani písemná omluva neznamená, že absentéři přijdou o část, nebo dokonce celý poslanecký plat, jak to umožňuje zákon o platech ústavních činitelů. Přes patnáct let totiž nebyli poslanci schopni se dohodnout, kdo by měl o pokutách pro absentéry rozhodovat.

„Nechci ze Sněmovny dělat mateřskou školu, ale spoléhám, že se tím budou poslanci řídit a začne to fungovat,“ řekla Právu Němcová. Sama prý dává přednost tomuto řešení než nějakým pokutám.

Ve Sněmovně se tak možná rozmnoží už teď běžné omluvy typu: rodinné, pracovní či zdravotní důvody. Jejich oprávněnost ale nikdo nezkoumá.

Jen pro příklad: Pavel Bém (ODS) si v únoru vyrazil na dvacetidenní zahraniční dovolenou, a to v době jednání komory. Jeho omluva? Rodinné důvody.

Dovolená se omlouvá

Bém patří k největším poslaneckým absentérům. Podle oficiálních sněmovních statistik nebyl od začátku volebního období přítomen ani na polovině hlasování, účastnil se jich v 42 procentech. Obdobně je na tom i hejtman David Rath (ČSSD), který byl přítomen při 49 procentech hlasování, nebo třeba Jan Farský (TOP 09), který se účastnil 42 procent hlasování.

Nutno dodat, že Farský se alespoň pravidelně omlouvá, a to v 50 procentech hlasování, zatímco Bém a Rath si s omluvami příliš těžkou hlavu nedělají. Rath se omluvil v pěti procentech hlasování, Bém ve 13 procentech. Mezi rekordmany s omluvami pak patří Petr Jalowiczor (ČSSD). Omluvil se ze 75 procent hlasování. Postih? Žádný.

Poslanci často argumentují, že nejsou školáci a že jejich práce nespočívá jen ve vysedávání ve Sněmovně. Připomínají, že nejsou v pracovním poměru. Tam by jim mohl za absence hrozit vyhazov. Šéfové klubů pak tvrdí, že o absentérech informují jejich domovské stranické organizace, aby měly měřítko při dalším sestavování kandidátek.

S pokusem stanovit orgán, který by rozhodoval o krácení platu za absence, přišla k nelibosti některých už před časem místopředsedkyně komory a VV Kateřina Klasnová. „Nesetkalo se to s velkým pochopením,“ řekla Právu.

Sankce nehrozí

Podle Němcové je stále tento návrh ve hře, ale bude záležet na podvýboru pro jednací řád, zda ho poslancům doporučí ke schválení. „Spíš jsem slyšela, že by mně zatleskali, pokud bych z platového zákona navrhla vyškrtnout právě ustanovení o ztrátě části či celého platu,“ sdělila Klasnová a dodala: „Nechala jsem si Parlamentním institutem zpracovat studii, jak to vypadá v zahraničí, pak uvidíme.“

Nutno dodat, že absence nejsou citlivým místem jen českého parlamentu. K radikálnímu kroku přistoupili třeba na Slovensku, kde o pokutách rozhoduje přímo předseda Národní rady. Také tam platí, že pokud se poslanec neúčastní bez řádné omluvy nejméně dvou jednacích dnů, ztrácí nárok na polovinu platu, funkčního příplatku i náhrad. Za čtyři absence pak odejde domů bez jediného eura.

Své o tom ví jeden z poslanců, kterému byl v minulém období celý plat odebrán šestkrát. A obdobné tresty pro absentéry zavedli před více než rokem také v dolní komoře francouzského parlamentu.

Výběr článků

Načítám