Článek
Proti trestu deseti měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za neoprávněné podnikání žena brojila až u Ústavního soudu, senát v čele s Kateřinou Ronovskou ale její argumenty neuznal a stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Verdikt soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.
Žena svůj nelegální domov pro seniory vedla minimálně mezi květnem 2021 a červnem 2022. Činila tak přesto, že v srpnu 2021 ji soud za stejný prohřešek potrestal a mimo jiné jí zakázal výkon podnikatelské činnosti v oblasti poskytování sociálních a pobytových služeb spojených s ošetřovatelskou péčí na dobu pěti let.
Z rozhodnutí soudu si žena nic nedělala a dál obhospodařovala ve svém domě, který nebyl pro takový účel uzpůsoben, klienty, kteří za její služby platili tisíc korun za osobu a den na základě podnájemní smlouvy.
Vedle pomoci při hygieně zajišťovala stravu, úklid, skladovala a připravovala léky. V domě pracovaly i asistentky sociální péče, které zajišťovaly podávání léků, převazy, polohování klientů či péči o umírající.
ÚS: Takhle se problém neřeší
Žena v ústavní stížnosti tvrdila, že svým jednáním nikomu neublížila a že sledovala cíl, který je obecně společensky žádoucí. „Jediné, co poskytovala osobám bydlícím u ní na základě řádné podnájemní smlouvy, byla pomoc v oblastech jako stravování, oblékání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví. Tyto služby měla poskytovat jako osobní asistent,“ stálo v její stížnosti.
Jenže taková argumentace před Ústavním soudem neobstála. „Ústavní soud si je vědom toho, že situace v oblasti péče o seniory, zejména jde-li o její dostupnost, není snadná a tato problematika musí být předmětem celospolečenských debat,“ uznala sice Ronovská.
„Řešením však nemůže být zakládání nelegálních domovů pro seniory stojících mimo jakýkoli veřejnoprávní dohled a monitoring zacházení s osobami, které péči potřebují,“ dodala však jedním dechem soudkyně Ronovská.
