Někteří vysokoškolští pedagogové šmírují studenty na síti

Přednášejícímu k tomu stačí si jen vymyslet přezdívku a vloudit se do konverzace. Pak může sledovat, zda se studenti nedomlouvají třeba na společném vypracování samostatných úkolů nebo jestli si předávají výsledky testů.

„Šmírování na síti je v rozporu s akademickou etikou. Není důstojné vyučujícího, aby své studenty sledoval. Cílem přednášejícího musí být přimět studenta, aby byl pyšný na poctivě vybojovanou horší známku, než aby upřednostnil podvodem získanou výtečnou,“ řekla Právu Veronika Králíková z Mendelovy univerzity, která se zabývá akademickou etikou.

Když zveřejnila na svém instagramovém profilu nazvaném Akademická etika informaci o tom, že na Slovensku se řeší otázka šmírování pedagogů ve skupinových konverzacích, brala to jen jako drobný příspěvek do neformální diskuse na toto téma. Jenže záhy jí dorazily reakce doslova desítek studentů z celého Česka, že mají ze svých univerzit stejné zkušenosti.

Králíková zdůraznila, že v ČR zatím není znám případ, kdy by pedagog pod skrytou identitou vypátral mezi svými studenty ve skupinové konverzaci podvodníky a pohnal je před etickou komisi univerzity.

„Jakékoli sledování ale znamená podlomení důvěry, která je naprosto nenahraditelná. Je nutné studenty vést k tomu, že být fér je jediná správná cesta,“ uvedla.

Vysokoškoláci se jí svěřili s tím, že někteří pedagogové se při přezkušování chlubí detailními informacemi z uzavřených skupinových studentských konverzací. Něco jiného je, pokud je pedagog v konverzaci otevřeně pod svým vlastním jménem a skupinovka slouží jako diskusní fórum pro zvládnutí výuky, v němž učitel kamarádsky radí žákům. Vše je pak zcela čisté.

Podle Králíkové je špatně, když se vyučující snaží mít při zkouškách na dálku vše pod přehnanou kontrolou.

O pomoc ji například požádala studentka, která dělala test, měla na něj pouze pár minut, musela mít při něm doma rozmístěno několik kamer, aby byla pod dohledem, a prostě jí v kritickou chvíli vypadl signál. Dívka pak byla dotlačena do situace, kdy se snažila za pomoci výpisů dat z počítače, a dokonce informací od mobilního operátora dokázat, že nepodváděla.

„Rozumím tomu, že vyučování na dálku kvůli koronaviru je velmi obtížné, ale z celého tohoto procesu se nikdy nesmí vytratit etika a především důvěra,“ doplnila Králíková.

Upozornila na to, že nejlepší cestou na ověření znalostí studenta jsou zkoušky technikou open book. Zkoušený při nich nemá šanci nic narychlo vygooglovat.