Článek
Na seznamu dlužníků, který zveřejnila skupina senátorů, figurovalo nejvíce komunistů.
"Ačkoli první právní analýzy, které jsme si nechali udělat, mluvily o tom, že není nutné za každou cenu podávat přiznání, má-li obsahovat jen samé nuly, poté, co propukla ta ostuda v prosinci, jsme požádali o další rozbor. Přestože se názor odborníků nezměnil, doporučili jsme poslancům, aby raději přiznání podali. Jestliže to ani poté někdo neudělal, pak je to jeho věc, zda na sobě nechá mediální ostudu," řekl Právu šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik.
Je to prý nesmysl
Na jeho výzvu zareagovalo 16 členů klubu, s nimi i předseda strany Miroslav Grebeníček. Mezi těmi, kdo trvají na tom, že je nesmyslné přiznávat nic, je naopak místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Pokud je přiznání nuly možností, nikoli povinností, pak nic podávat nebudu. Jestliže mandátový a imunitní výbor Sněmovny dospěje k jinému výkladu, pak nemám problém a své přiznání dodám," řekl Dolejš Právu.
Další skupina "dlužníků" se hájí tím, že svá přiznání podali včas, avšak ta se někde ztratila. Třeba Miroslav Ouzký Právu řekl, že nemá co tajit, protože po celou dobu své vedlejší příjmy zveřejňuje. "Jsem rád, že má soukromá lékařská praxe prosperuje, a příjmy řádově ve výši statisíců pravidelně uvádím. Jestliže tentokrát jsem uváděn mezi dlužníky, není to má chyba. Budu-li muset přiznání opět podat, pak ho nechám znovu vypracovat, protože kopii toho původního nemám," řekl Ouzký (ODS).
Na zatoulání svého přiznání trvá i jeho stranický kolega Milan Cabrnoch: "Nemám co tajit, uvedl jsem malé příjmy ze zastupitelstva v Kolíně a jedné správní rady. Pokud se můj dokument nenajde, pak ho teď pošlu znovu," řekl Právu.
Třetina vykazuje nulu
Diskutovanou nulu obsahuje 60 ze 189 přiznání poslanců, které shromáždil imunitní výbor Senátu. Poslanci je podali, přestože si většina z nich myslí, že zbytečně. I jiná přiznání obsahují některé nadbytečné údaje. Poslanci například uvádějí dary, jejichž hodnota nepřesáhla výši jejich hrubého měsíčního platu, tedy 46 500 korun. Tuto hranici obsahuje zákon.
Lidovec Jiří Karas uvedl, že mu byla zaplacena cesta a pobyt na Tchaj-wan v září loňského roku, ačkoli nemusel, neboť cesty ve státním zájmu, které platí přijímací země, nejsou zákonem považovány za dar.
Karas však při té příležitosti dodatečně doplnil své přiznání z března 2003 oznámením, že je koncipientem v advokátní kanceláři. "Protože tuto činnost prakticky nedělám a neberu za ni žádnou odměnu, domnívám se, že nejsem povinen to nikde uvádět," hájil své opožděné zveřejnění tohoto faktu Karas.