Článek
Období koronaviru představuje pro mnoho lidí extrémní psychickou zátěž. „Zvyšuje se riziko depresí, úzkostných poruch, nadměrné konzumace alkoholu či jiných návykových látek, sebevražd i výskytu domácího násilí,“ upozorňuje v dopisu vládě Unie psychologických asociací ČR.
Soukromí psychoterapeutové ale museli omezit provoz. Ordinace uzavřelo podle informací České asociace pro psychoterapii až 1200 psychoterapeutů pracujících mimo zdravotnictví. Asociace proto žádala vládu o výjimku, avšak zatím neúspěšně.
Psychoterapeuti pracující mimo zdravotnictví mohou v době covidu pomáhat pouze distanční formou.
Tito psychoterapeuti, pracující většinou jako živnostníci, mohou sice nabízet své služby, ale pouze online. Takové terapie na dálku ovšem nejsou vhodné pro každého, zvláště pokud nemá klient možnost si doma zařídit klidné prostředí.
„Psychoterapie online má svá specifika. Je to nárok i na klienta, který si musí zařídit prostředí, kde může bezpečně hovořit. Terapeut se zase musí víc doptávat. Věcí, které jsou běžně při tom osobním kontaktu vidět, si na dálku nevšimne člověk tak snadno,” vysvětluje vedoucí pražského psychoterapeutického centra Gaudia Olga Kunertová.
Deprese a sebevražedné myšlenky. Opatření a zákazy začínají Čechy deptat
Pan Ondřej dochází na terapie od února letošního roku. Při první vlně na jaře se to podle něj dalo zvládnout v rouškách, nyní, při druhé vlně, když se musejí odehrávat v online prostředí, je to těžší.
„Nemám z toho tak dobrý pocit, není to úplné. I psychoterapeut se musí snažit o to víc. Je to na obou stranách nevyvážené. Rozhodně se to nedá považovat za plnohodnotné, ale je to aspoň něco,” říká.
Naopak psychoterapeuti ve zdravotnictví jsou nuceni pracovat z ordinace, i když si to jejich klienti nepřejí.
Naopak psychoterapeuti, kteří pracují ve zdravotnictví, musí pomáhat pouze z ordinací a terapie online pro ně není možností, ačkoliv by ji mnozí klienti upřednostnili - zdravotní pojišťovny jim ji totiž neproplatí.
„Je potíž, že naši klienti nemají volbu a chodit musí. Mnozí to vnímají jako ohrožující. Musí sednout do MHD a někam dojet. Pro nás je to pak komplikované organizačně, aby se lidé nepotkávali v čekárně. A během sezení musíme hodinu sedět s hadrem na puse, není příjemné vést tímto způsobem závažnou debatu,” poznamenává psychoterapeutka Kunertová.
„Moje terapeutka je od mého bydliště poměrně daleko, takže je příjemné, že za ní nemusím nikam dojíždět,” říká k výhodám terapeutických sezení distanční formou klientka Dominika. „V terapiích online nevidím zas tak velký rozdíl, ale je pravda, že se musím víc soustředit. Člověk si z toho odnese víc, když je to naživo,” dodává.
Úsměv, prosím! Právě teď ho věda doporučuje
Podle Olgy Kunertové přitom v práci psychoterapeutů ve zdravotnictví a mimo něj není rozdíl. „Je to ta samá práce. Možná klientela je trochu jiná, ale způsob práce je stejný,” sdělila Novinkám.
Sama si myslí, že pro klienty by v době epidemie bylo nejvhodnější, kdyby měli možnost výběru.
To by si přála i humanitární pracovnice Natálie, která i během současné epidemie koronaviru musí na terapie docházet osobně. „Upřednostnila bych, kdybych měla možnost volby. Takhle jsem musela sezení i několikrát zrušit, když jsem byla v kontaktu s rizikovou osobou. To pro mě nemá úplně dobrý dopad,“ popisuje.
Podle Národního ústavu duševního zdraví se výskyt duševních onemocnění v době pandemie koronaviru ztrojnásobil. Mezi lidmi se častěji vyskytují deprese, úzkostné poruchy či nespavost. Varující jsou také údaje o riziku sebevražd, které se zvýšilo až třikrát.
Terapeuti jedou online a pro „první linii“ zdarma
Studii přitom ústav vypracoval během první poloviny letošního roku, jak se promítne současná druhá vlna koronaviru, zatím není jasné.
Vláda přichází s tím, že by v době koronaviru lidé mohli využít sezení u psychoterapeuta zdarma. Za návrhem stojí Rada vlády pro duševní zdraví, která chce klientům umožnit od 1. prosince až deset sezení. Spolupracuje na tom se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která k tomu má vyčlenit přes 33 milionů z fondu prevence.
Když emoce přerůstají přes hlavu aneb Kdy je vhodné navštívit terapeuta
Kunertová podle svých slov zatím větší nápor klientů nezaznamenala, poptávka po odborné psychické pomoci byla ale podle ní velká už před pandemií.
„Myslím, že poptávka ještě naroste, až na lidi dopadnou důsledky všech opatření. Už pozoruji, že lidé potřebují konzultace častěji než dříve,” podotýká.
Častější podle ní bývají především konflikty v rodině. „Lidé řeší v podstatě stále to samé koronavirus nekoronavirus, ale ve vyšší míře tím, že jsou zavření se svými blízkými a nemají tu normální možnost úniku za nějakou zábavou nebo i do práce,“ dodává psychoterapeutka.