Některé pohotovosti končí. Lékaři nechtějí příslužby

Má to neblahý dopad na pacienty, zvlášť teď, když se Česko potýká s další epidemií, tentokrát akutních respiračních nemocí.

Kvůli nedostatku lékařů mohou kašlající či jinak nemocní lidé strávit na pohotovosti i řadu hodin, než vůbec přijdou na řadu.

Pod ještě větší nápor pacientů se dostávají ty pohotovosti, které ještě fungují. Zástupci praktiků navrhují snížit počet pohotovostí z asi 180 na polovinu.

Problém teď ještě zesílí s dalším náporem zejména dětských pacientů, kteří se potýkají s respiračními chorobami, přičemž pediatři si mezi svátky vybírají dovolenou a nemají záskok.

Přetížená je například pohotovost Dětské nemocnice v Brně. Čeká se až pět hodin. Pro děti i jejich rodiče je to nepříjemné a vznikají konflikty, k některým je potřeba volat policii, řekla mluvčí nemocnice Veronika Plachá.

Zatímco loni za celý prosinec přišlo 1270 pacientů, do středy nemocniční pohotovost evidovala téměř 2000 ošetřených.

Také náměstkyně pardubického hejtmana Michaela Matoušková (STAN) upozornila na nedostatek lékařů. „Celkově ochota praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost není dostatečná pro úplné pokrytí rozpisu pohotovostí,“ řekl.

„Částky za hodinu práce jsou v zásadě každý rok valorizovány, ale peníze zřejmě nejsou jediným a především hlavním motivem pro sloužení na lékařské pohotovostní službě. Tam totiž zdravotníci slouží nad rámec pracovní doby a mnozí dávají přednost volnému času,“ vysvětlila Matoušková.

Kvůli chybějícím pracovníkům upravila provozní dobu lékárny s pohotovostní službou pražská FN Bulovka.

Do odvolání zůstává přes noc zavřená. Chybějí farmaceuti. Podle místopředsedy Sdružení praktických lékařů Michala Bábíčka se situace liší kraj od kraje.

„Síť pohotovostí je v Česku naddimenzovaná, a proto není možné zajistit ji stávajícím počtem praktických lékařů. Nehledě na to, že pohotovostní službu nemusí sloužit jen praktičtí lékaři, ale jakýkoliv lékař, který má základní atestaci,“ řekl Právu.

Není to podle něj o tom, že by chtěli mít více osobního volna. Jsou podle něj místa, kde se bez praktiků obejdou, třeba v Plzni, kde si vystačí s lékaři z tamní nemocnice. Vykrýt se naopak často nedaří služby hlavně tam, kde je pohotovostí moc. „Třeba když provozujete pohotovost ve městě, kde jsou tři tisíce obyvatel. Pohotovost má být soustředěna do místa, kde je určité zázemí, vybavení a možnost se personálně střídat,“ doplnil.

Všechny snahy o zajištění lékařské pohotovosti v celém Moravskoslezském kraji naráží podle mluvčí kraje Nikoly Birklenové na nedostatek lékařů v primární péči.

„Problémem je vytíženost lékařů v rámci ordinačních hodin i v souvislosti s ohledem na jejich věkovou strukturu. Proto je stále obtížnější zajistit personální pokrytí všech pohotovostí v našem kraji,“ vysvětlila. Tentýž problém popisuje většina krajů. Tři lékařské pohotovosti skončí po Novém roce i na Liberecku, ovšem kvůli úsporám. Fungovat už nebude pohotovostní služba v Semilech, Hrádku nad Nisou a Tanvaldu.

„Zákon říká, že o tom, jak zajistit pohotovost, rozhoduje kraj a je to jeho problém. To je špatně. Hledáme proto s panem hejtmanem Martinem Kubou cestu, jak dál,“ řekl Právu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s odkazem na šéfa Asociace krajů.

Podle Válka se debatuje o tom, zda víc nevyužívat urgentní příjmy místo pohotovostí. „Je otázka, zda by neměly urgentní příjmy v nemocnicích sloužit jako pohotovost. Vznesl jsem to jako dotaz a řeší to teď odborné týmy,“ doplnil.

To kvituje i Sdružení praktických lékařů. „Naše sdružení deklarovalo, že se budeme snažit zajistit pohotovostní službu fyzicky praktickými lékaři v případě, že bude taková služba součástí urgentního příjmu, zpravidla na okresním městě, se spádovostí řádově sto tisíc obyvatel,“ řekl Právu místopředseda sdružení Bábíček. To by podle něj vedlo k tomu, že by se počet pohotovostí snížil ze 180 na devadesát.

Několik regionů řeší dlouhodobé problémy se zubní pohotovostí, třeba v Moravskoslezském kraji nebo středočeské Příbrami. Teď narazila na své limity například pražská FN v Motole, kde od ledna skončí jediná dětská zubní pohotovost v hlavním městě.

„Z důvodu přetíženosti zdravotnického personálu Stomatologické kliniky dětí a dospělých FN Motol opravdu není v našich silách nahrazovat stomatologickou péči praktických zubních lékařů, a to ani v době pohotovostní služby. Zubní pohotovost zajišťovali především externisté, kteří od Nového roku už odmítají dále pokračovat ve spolupráci,“ uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

Mluvčí příbramské nemocnice Martin Janota uvedl, že narážejí na nedostatek zájmu ze strany zubařů o pohotovosti.

„Výběr je velmi omezený. Ti, kteří slouží, si stěžují, že to sami nezvládají. To je důvod, proč je provoz zubní pohotovosti omezen jen na jeden den o víkendu, a to na sobotu. Naopak v neděli zubní pohotovost k dispozici není,“ řekl Právu mluvčí příbramské nemocnice Martin Janota. Nepomůže ani nemocnice v Benešově, kde zubní pohotovost také není.