Některé ordinace zkasírují za totéž pacienta i pojišťovnu, obvinil Válek lékaře

„V současné době není nikde definováno, kolik má pacient platit a za co má v souvislosti s výkonem platit,“ řekl v úterý ministr Válek na tiskové konferenci.

„A ano, v některých zdravotnických zařízeních se děje to, že pacient nezaplatí jenom částku za lehkou sádru, ale zaplatí i částku za vlastní výkon. To znamená zasádrování ruky, což je výkon zdravotní pojišťovny. Současně to ale zdravotnické zařízení vykáže i pojišťovně,“ prohlásil.

To by ovšem znamenalo, že by ordinace či nemocnice, pokud takto skutečně postupují, dostávaly za jednu práci zaplaceno dvakrát. A je zarážející, že to nikdo neřeší. Ani ministerstvo, ani zdravotní pojišťovny, které by tím přicházely o peníze.

Ministr neupřesnil, kde se s takovou praxí setkal. Zároveň ale uvedl, že s tím nikdo nic nezmůže. Pojišťovny se podle něj o tomto jednání nemají jak dozvědět. Pacient, pokud nějaké podezření pojme, si může stěžovat lékaři, pojišťovně anebo krajskému úřadu. Málokdy ale uspěje.

„Lapám po dechu. Že bychom chtěli od pacienta peníze, které bychom pak chtěli od pojišťovny, to je úplný nesmysl,“ reagoval na ministrova slova šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

„Pokud je nějaká péče hrazená a pacient pojištěný, tak ji účtujeme výhradně pojišťovně. Pokud je nehrazená, tak pacientovi, který má právo na účet a my ho vydáváme,“ uvedl.

Ordinace podle něj vědí, co smí a nesmí vykázat, a je otázka, zda vychází ministr z osobní zkušenosti, nebo z „ceníku v zájmu pacienta“. Podle Jojka jde o ceník, který obsahuje i výkony, jež jsou normálně hrazené, ale ordinace na ně mají vlastní cenu. O tomto ceníku redakce ani oslovení lékaři dosud neslyšeli.

„Ceny, které pacient doplácí, mohou být různé, protože mají odpovídat skutečným nákladům, jež zařízení má. Že by v tom ale vznikl zmatek a někdo si to vyložil tak, že si do ceny přidává peníze, které dostane zároveň od zdravotní pojišťovny, to chci rezolutně odmítnout,“ doplnil Zorjan Jojko.

Ordinace si nicméně mohou účtovat péči, kterou si se zdravotní pojišťovnou nenasmlouvaly. Anebo když jde třeba o estetický zákrok, jejž pojišťovna proplácí pouze ze zdravotních důvodů. Takovým případem je třeba operace pokleslých očních víček.

Na dotaz, jak se v tom má člověk vyznat, Jojko odvětil, že je to přehledné a každý si může úhrady pro ordinaci zkontrolovat v aplikaci své zdravotní pojišťovny. To radí i mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová a odkazuje na aplikaci Moje VZP.

„Určitě není legální, pokud si lékař nechá zaplatit za výkon a následně ho vykáže zdravotní pojišťovně,“ uvedla Plívová s tím, že VZP loni obdržela 134 stížností na poplatky u lékaře, jedenáct bylo oprávněných.

Většina lidí ale netuší, co má ordinace nasmlouváno, a transparentně vyvěšený ceník o tom mnoho nenapoví.

V praxi je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady velmi obtížné prokazatelně odhalit případy, kdy lékař neoprávněně účtuje zdravotní pojišťovně služby, které už předtím jako nehrazenou službu vyúčtoval pacientovi. Potřeba je jasně doložit, co a jak se stalo.

„Jestliže se to ale pojišťovna přece jenom prokazatelně dozví, například od dotčeného pojištěnce, pak v rámci své revizní činnosti takový zdravotní výkon – ze zdravotního pojištění nehrazený – odmítne proplatit,“ podotkl.

Podle Válka by zpřehlednění pomohl jeho návrh umožňující připlácet si za nehrazené zdravotní služby – třeba laserovou operaci křečových žil – jen částku, o kterou to stojí víc než varianta plně krytá z pojištění. Opozice i část koalice ale při projednávání tzv. nadstandardů v Poslanecké sněmovně kritizovaly fakt, že v předloženém návrhu opět nebylo zřejmé, čeho by se připlácení mohlo týkat.

Ambulantní specialisté v této souvislosti poukazují na to, že jsou pod drobnohledem finanční správy – ta dohlíží na ordinace pracující na sebe, nikoliv na pojišťovnu – i zdravotních pojišťoven. Úhrady podle lékařů často nepokrývají skutečné náklady na provoz, a oni navíc musí vše důsledně vykazovat, což je stojí čas i hordy papírů.

Jak ale v minulosti popsaly Novinky, zkontrolovat, zda informace v účetnictví souhlasí s tím, co má pacient napsáno na účtence, je pro úředníky mnohdy obtížné.

Finanční úřady předloni provedly 129 kontrol, hlavně u zubařů, gynekologů a v ordinacích reprodukční medicíny. V 77 případech zjistily nějaké pochybení.