Článek
„Letošní rok je lepší, ale pro ty, co jsou skromnější. Samozřejmě se stane, že v některých místech je hub na koše,” uvedl předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa.
Podle něj je současný výskyt hub mozaikovitý, na řadě míst jich roste hodně a naopak na mnoha jich je podprůměrně. Situace je pro houbaře momentálně lepší na východě republiky.
Proti předchozím suchým rokům bylo podle mykologa nadprůměrně hodně hub zejména na přelomu června a července, v uplynulých dvou týdnech už rostou o něco méně. Růst zeslábl mimo jiné v Praze a okolí, v Brdech, na Rakovnicku, Mladoboleslavsku nebo na Vysočině. Naopak na Moravě hub přibylo.
Hůř to v těchto dnech vypadá také v lesích na jihu Čech. „Podle mých informací z konce minulého týdne byl růst hub v jižních Čechách spíše v útlumu,“ řekl Novinkám mykolog Miroslav Beran z Českých Budějovic.
Češi sestavili celosvětový atlas rozšíření hub
„Na sběr hub se momentálně dají doporučit především listnaté lesy, a to s velkou dávkou trpělivosti a znalosti hub,“ sdělila Novinkám mykoložka Jiřina Hrabáková. V nich ale houby rostly hlavně před čtrnácti dny, nyní už jsou tyto lesy prázdnější.
„Nacházíme starší plodnice různých druhů holubinek, houby hřibovité jsou již pryč a objevují se muchomůrky růžovky, ale také v žádném velkém množství,“ vysvětlila.
Ani v jehličnatých lesích nebudou mít podle ní houbaři prozatím tolik štěstí - poskrovnu se ukazují muchomůrky růžovky nebo hřib kovář. Podle mykologa Landy pak mohou houbaři najít také hřiby plstnaté, dubové či smrkové nebo ryzce. Období pečárek a bedel už pominulo.
Vedle toho rostou ale i jedovaté muchomůrky tygrované či muchomůrka zelená, která je považovaná za nejjedovatější houbu Evropy, a objevuje se nejedlý hřib kříšť nebo hořčáky.
„Lidé by měli sbírat jen ty houby, které dobře znají. Nové druhy, které by chtěli sbírat, by si měli ověřit u lidí, kteří je už dlouho sbírají, případně se poradit s mykologem,“ poznamenal mykolog Daniel Kvasnička.
Červen byl nejdeštivější od roku 1961
Deštivé dny v předešlých týdnech sice přispěly k růstu hub, přísun vody pro podhoubí je ale jen jednou z řady podmínek pro dozrávání. „Když to zjednoduším, v určitém sledu za sebou musí následovat vlhkost a teplo,“ vysvětlil mykolog Beran.
Příliš velké množství srážek ale může houbám naopak uškodit. „K poškození dojde, například pokud voda podhoubí vyplaví nebo ho při delších záplavách udusí,“ doplnil Kvasnička.
Po deštích více spodní vody v zemi, píce i hub. Méně kůrovce
Na to upozornila i Hrabáková. „Všeho moc škodí a podhoubí, které je zaplaveno, je bez kyslíku a houbám tak nedává možnost růstu plodnic,“ řekla Novinkám.
To se podle ní ukazuje v dnešní době. „Vláha v lesích je, ale lesy jsou naprosto sterilní. To platí jak pro houby zemní, tak i dřevokazné,“ uvedla.
Dalším problémem mohou být výkyvy teplot. „Přes den jsou vysoké, v noci velmi nízké. Proto budeme muset počkat na stabilnější teploty a věřím, že se dočkáme pěkných sběrů,“ doplnila mykoložka.