Hlavní obsah

Nejvyššího žalobce už vláda nebude moci odvolat jako Benešovou a Veseckou

Právo, Radim Vaculík
Praha

Zatímco někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová či Renata Vesecká skončily ve svých funkcích nedobrovolně v důsledku odvolání tehdejšími vládami, současný šéf žalobců Pavel Zeman a jeho nástupci už by se této hrozby bát neměli.

Foto: Petr Horník, Právo

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman

Článek

V novém zákoně o státním zastupitelství, jehož aktuální verzi mířící na Legislativní radu vlády má Právo k dispozici, už možnost odvolání nejvyššího žalobce kabinetem není.

O funkci může předčasně přijít jen v případě, že o tom rozhodne kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS), jiná varianta neexistuje.

Stejnou ochranu budou mít i šéfové krajských a okresních státních zastupitelství či vedoucí nově chystaného Úřadu pro potírání korupce. Ten má být jmenován na sedm let a bude ho vybírat sám nejvyšší žalobce, který bude také dohlížet na jeho práci. Nebude mu ale moci nařizovat, aby nějakou kauzu odložil či zastavil trestní stíhání.

Zásadní role poradního sboru

Rovněž samotné jmenování nejvyššího státního zástupce by se mělo změnit. Zatímco v současnosti jej na návrh ministra spravedlnosti uvádí do funkce vláda, dle chystané novely už tak bude v budoucnu činit přímo prezident na návrh kabinetu.

Jméno kandidáta na nejvyššího státního zástupce bude vládě předkládat šéf resortu spravedlnosti poté, co jej projedná s tzv. poradním sborem státního zastupitelství, s jehož vznikem zákon také počítá.

Funkční období nejvyššího žalobce bude desetileté a stejně jako vedoucí protikorupčního speciálu nebude moci být na této pozici dvakrát po sobě.

Poradní sbor bude tvořit jedenáct žalobců volených na šest let. Nesmí mezi nimi být nikdo z vedoucích státních zástupců či jejich náměstků.

V budoucnu by mohl výrazně promlouvat do jmenování šéfů krajských či okresních státních zastupitelství a bude se s ním muset radit o kandidátech i sám šéf všech žalobců.

„Jeho pravomoc má být konzultativní, nebude mít právo veta, ale předpokládá se, že bude mít nějakou autoritu, a pokud se k něčemu vyjádří třeba negativně, tak to přinejmenším vzbudí nějakou pozornost,“ řekl k tomu Právu mluvčí Unie státních zástupců Jan Lata.

Žalobci podle něj na rozdíl od soudů nemají na státních zastupitelstvích soudcovské rady, tuto „konzultativní“ roli by měl převzít právě poradní sbor.

„Třeba za situace, kdy minulé vedení Nejvyššího státního zastupitelství dělalo dosti kontroverzní personální kroky, tak by určitě bylo dobře, kdyby se něco podobného mělo opakovat, aby to mělo jakousi zpětnou vazbu,“ míní Lata.

„Kdyby, nedej bože, byl navržen nějaký politicky angažovaný člověk, tak stanovisko toho sboru může být jakýmsi hlasem volajícího na poušti,“ podotkl Lata.

Výběr článků

Načítám