Článek
Pokles nahlášené zločinnosti však nemusí tak úplně odpovídat realitě, jak nejvyšší státní zástupce jedním dechem dodal. „Pokles může souviset například s ekonomickým růstem, ale může to být dáno tím, že se část kriminality přesouvá do jiného prostředí, tedy na internet,“ upozornil Zeman.
Zločinci ukrytí za obrazovkou počítače jsou něčím, na co běžné policejní postupy nemusí stačit. „Kyberprostor je úplně jinou dimenzí. Státní zástupci i policie se snaží na tento styl kriminality připravit, ale nenajdete stát, který by řekl, že efektivně stíhá zločince ve virtuálním prostoru,“ přiznal Zeman.
Pro odhalení jednodušších podvodů či podobných zločinů na síti nemusí mít policisté či žalobci podle Zemana extra znalosti, jiná situace ale panuje u sofistikovaných zločinů. „Policie, která má tyto věci vyšetřovat, musí dostat podmínky, aby byla schopná nabrat odborníky na kyberprostor. A podmínkami myslím zejména ty platové, protože tito specialisté se nevejdou do tabulek. Pokud chce stát s něčím bojovat, musí na to dát i peníze,“ měl jasno Zeman.
Trestat nenávistné příspěvky na internetu
„Virtuální prostředí se stává útočištěm nejen pro hackery, pachatele podvodů či sexuálních deliktů, jako nový fenomén se vyskytly také případy šikanování mezi dětmi či pronásledování oběti formou kyber stalkingu. Zejména sociální sítě jsou pak stále častěji formou pro nezákonné projevy, takzvané hate speech. Mnoho lidí si neuvědomuje, že v anonymním prostředí internetu by se mohli dopouštět trestné činnosti,“ konstatoval Zeman.
Podle státního zástupce Jana Laty, který se touto problematikou zabývá, byly nenávistné výlevy dlouho doménou demonstrací nebo hospodských řečí. „Tím, jak má ale řada lidí nutkavou potřebu se vyjadřovat na internetu, se virtuální prostor zamořuje. Řada autorů nenávistných výroků jsou přitom bezúhonní lidé, a si ani neuvědomují, že mohou být vystopováni a odsouzeni. Je však pravda, že policie někdy nevěnuje podobným výrokům pozornost, a to chceme změnit,“ řekl Lata.
Místo vězení alternativní tresty
Státní zástupci poslali v roce 2017 před soud necelých 71 tisíc lidí, což je zhruba o sedm tisíc lidí méně než v loňském roce. Obžaloba padla i na 238 právnických osob. „Naprostá většina podaných obžalob před soudem obstála. Pouze v pěti procentech případů soudy rozhodly o zproštění obžaloby,“ upozornil Zeman.
Státní zastupitelství si pochvaluje rostoucí počet peněžitých trestů. „V uplynulých letech byla míra těchto trestů až směšně malá. I přes zlepšení máme v této oblasti stále rezervy a je potřeba si připomínat, že i toto je způsob, jak dosahovat trestní spravedlnosti,“ prohlásil Zeman.
Navíc alternativní tresty by mohly pomoci překonat problém s přeplněnými věznicemi. V roce 2013 po amnestii bývalého prezidenta Václava Klause klesl počet vězňů na 16 tisíc osob, nyní je za mřížemi už 23 tisíc lidí. „Poměr vězňů na sto tisíc lidí je extrémně vysoký a my tomu chceme čelit,“ zdůraznil Zeman s tím, že cestou je i větší používání například dohody o vině a trestu.