Hlavní obsah

Nejvyšší soud neví, kdy, komu a za kolik přednášejí jeho soudci

Právo, Petr Kozelka

Soudci v nejvyšších patrech justice nemají jen posuzovat spory, ale také předávat dál své zkušenosti. Jenže jedna věc je přednášet na univerzitách budoucím právníkům nebo na sympoziích pro kolegy z oboru, další je zase účastnit se seminářů pro banky nebo pojišťovací společnosti, jejichž byznys soudce pak v práci řeší.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Právo se pokusilo zjistit, jak je to s přednáškovou činností soudců Nejvyššího soudu (NS), kteří mají zásadní vliv na rozhodování justice. Výsledek? NS neví, kdy, komu ani za kolik soudci přednášejí.

Nemůže být rozhodovací činnost v lukrativních oborech, kde se točí miliardy korun, ovlivněna tím, že si tito velcí hráči „pojistí“ přízeň soudců štědře honorovanými přednáškami? S takovým dotazem se Právo obrátilo na NS, aby zjistilo, jak je to s vedlejší činností místních soudců.

Pedagogickou, vědeckou nebo přednáškovou činnost v soukromé sféře jistě nelze soudcům zakázat.
Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu

Podle mluvčího soudu Petra Tomíčka na otázku nelze dát odpověď vzhledem k tomu, že soudci se přednáškám věnují v době svého volna. Další dotaz proto směřoval přímo na předsedu NS Pavla Šámala s tím, jestli by vedlejší činnost jeho soudců neměla být veřejně dohledatelná včetně času stráveného přednášením a finančních odměn za to získaných, aby se předešlo spekulacím, jestli na oplátku za přednášky nemůže být judikatura příznivější zájmům velkých hráčů.

Podle Šámala už předseda soudu neuděluje k přednáškové či podobné činnosti souhlas a podle současných zákonů dokonce soudci ani nemají povinnost tyto činnosti vedení soudu hlásit, proto nelze vést ani jejich evidenci.

Zákon to povoluje

„Pedagogickou, vědeckou nebo přednáškovou činnost v soukromé sféře jistě nelze soudcům zakázat s odůvodněním, že by mohli v případných sporech takovým soukromým subjektům stranit. Na soudce je třeba pohlížet obecně jako na osoby s kvalitními morálně volními vlastnostmi, které musí soudcovskou funkci vykonávat vždy nezávisle a nestranně, tedy bez jakékoli závislosti na svých soukromých zájmech,“ napsal Právu Šámal.

I když soudci často přednášejí ve všední dny, nelze to poměřovat logikou zákoníku práce, jako kdyby tím zároveň absentovali ve svém zaměstnání, tedy u soudu.
Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu

Podle stanoviska NS není důvod cokoli namítat proti účasti soudců na konferencích, byť za nimi stojí soukromé subjekty. „Zákon tuto činnost soudcům výslovně povoluje, pokud nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost,“ upozornil Šámal.

Soudcem neustále

Soudce navíc podle předsedy NS nemá pracovní dobu osm hodin denně jako většina pracujících, ale je soudcem neustále. „Z toho vyplývá, že i když soudci často přednášejí ve všední dny, nelze to poměřovat logikou zákoníku práce, jako kdyby tím zároveň absentovali ve svém zaměstnání, tedy u soudu. Je namístě rovněž připomenout, že mnozí soudci píší například odůvodnění svých rozhodnutí dlouho do noci nebo o víkendech,“ vysvětlil.

Od druhého pololetí letošního roku by se ale situace ohledně finančního přilepšení za přednášky mohla změnit. „Právě NS byl vybrán, aby vedl důkladnou evidenci majetkových přiznání všech soudců ČR. Toto vyplývá ze zákona o střetu zájmů.

V tomto ohledu se tedy chystá výrazná změna. Předpokládá se, že právě podstatné příjmy z přednáškové, pedagogické a další výdělečné činnosti soudců budou takto již brzy přehledně evidovány,“ dodal Šámal.

Výběr článků

Načítám