Článek
Ve hře je ještě 20 tisíc hektarů lesů a přes deset tisíc hektarů pozemků, které úřady odmítly vydat. O ty se – ponejvíce katolické řády – soudí.
Rekordmanem v podávání žalob je nepočetný rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, který patří mezi nejbohatší v Česku s odhadovaným majetkem přes 20 miliard korun. Má patnáct členů a vede přes šedesát sporů.
Podle statistik, které úřady zpracovávají pro vládní výbor pro církevní restituce, musí soudy řešit okolo tisíce sporů. Zatím rozsoudily – většinou nepravomocně – přes dvacet případů. Většinou daly za pravdu státním úřadům.
Nejvíce žalob podaly diecéze, např. pražská nebo budějovická, ale ty vedou soudní pře hlavně za své farnosti. Křižovníky v počtu žalob následují cisterciáci z Vyššího Brodu s 37, břevnovští a broumovští benediktini s 27 nebo maltézští rytíři s 17 žalobami.
Křižovníci jsou se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) ve sporu v 41 případech tzv. určovacích žalob, kdy žádají, aby soud zneplatnil dřívější převody historického církevního majetku na obce a soukromníky, kteří majetek v rámci restitucí vydávat nemají.
Hádají se o majetek, Duka poslal vizitu
„Řád s výjimkou sporů vedených proti hlavnímu městu Praze se již asi v polovině těchto případů s žalovanými dokázal dohodnout a ukončit tak tyto spory smírnou cestou,“ řekla Právu Klára Štíchová z právního oddělení řádu.
Na Prahu řád podal 25 určovacích žalob kvůli lukrativním pozemkům ve Slivenci, Ďáblicích, Hloubětíně nebo na Smíchově. Dále křižovníci podali 24 žalob, v kterých rozporují rozhodnutí SPÚ nevydat jim majetek.
Křižovníci – kteří jsou jediným původně českým řádem, založila ho svatá Anežka – v rámci restitucí už získali skoro tři tisíce hektarů lesů a přes 800 hektarů půdy, z toho je velká část v Praze a okolí.
Bez úspěchu jsou zatím rytíři z německého řádu, který žaluje Moravskoslezský kraj o desítky budov a pozemků
Po válce měl více než 50 členů – velká část skončila v komunistickém žaláři – dnes jich má patnáct. Kvůli majetku zavládly mezi křižovníky v posledních letech spory. Když loni v létě probublaly i na veřejnost, pražský arcibiskup Dominik Duka poslal na jejich hospodaření církevní auditory.
„Vizitace zatím oficiálně neskončila,“ řekl Právu mluvčí arcibiskupství Stanislav Zeman. Křižovníkům se zatím v soudních síních moc nedaří. Např. se jim vzdaluje pět činžovních domů v Karlíně, který se stal lukrativní částí Prahy. Prohráli již dvě soudní stání a čekají na dovolání.
Rytíři z německého řádu zatím neúspěšní
Ostatní řády zatím také u soudů nebodují. Bez úspěchu jsou zatím rytíři z německého řádu, který žaluje Moravskoslezský kraj o desítky budov a pozemků v Bruntále, Opavě a jinde na severní Moravě a Slezsku a také stát o 13 tisíc hektarů lesů, o hrady Bouzov a Sovinec a zámek Bruntál.
Také maltézští rytíři zatím čekají na rozhodnutí soudu v jejich při s SPÚ o vydání pozemků v pražské Březiněvsi.
Cisterciáci z Oseka narazili u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který poprvé konstatoval, že tisíc hektarů lesů nelze vydat, protože byly konfiskovány na základě dekretů prezidenta Beneše.
To benediktini z Broumova, kterým úřady nechtěly vydat čtyři tisíce hektarů pozemků kvůli podezření na poválečnou konfiskaci, poprvé uspěli. Královéhradecký soud jim loni nepravomocně vydal první dvě parcely.
Křižovníci vedou se státem přes 60 soudních sporů
Podle vládních statistik SPÚ eviduje 424 žalob na své rozhodnutí majetek nevydat.
Zatím byl úřad u soudu v těchto případech úspěšný sedmkrát a čtyřikrát prohrál.
V soudech na určení vlastníka SPÚ zatím uspěl v 15 případech ze 411 sporů. Hlavně proti cisterciákům z Vyššího Brodu a premonstrátům z Teplé. A jednou byli státní právníci neúspěšní.
Další 116 žalob podaly církevní subjekty na kraje, ale po tlaku hejtmanů, kteří žaloby považovali za sporné, jich biskupové polovinu stáhli.
Církve podaly také 119 určovacích žalob na obce (v některých případech mohou být shodné s žalobami na SPÚ). Soudy jich zatím 11 zamítly. Třikrát byly církve úspěšné. Např. farnost Velešín u Českého Krumlova, která v první instanci prohrála, se odvolala a uspěla.
Tisícovka žalob justici nerozvrátí
Úspěšné bylo také pražské arcibiskupství, to zatím vyhrálo okresní i krajský soud ve sporu o čtyři hektary stavebních parcel v Červené Řečici na Vysočině. Starostka města Zdeňka Bečková Právu řekla, že už skoro rok čekají, jak dopadlo dovolání k Nejvyššímu soudu.
Na pozemcích by chtěli vytvořit stavební parcely pro místní, a to i v případě, že církev pozemky definitivně získá. „Po prvním soudu jsme měli jednání s lidmi z arcibiskupství. Na něm nám řekli, že nechtějí dělat problémy. Ale zatím jsme žádnou nabídku nedostali,“ dodala Bečková.
Většina sporů o historický církevní majetek je náročná na dohledávání důkazů v archivech, a proto se vlečou. Viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad ale nemyslí, že by kvůli restitučním přím české soudy kolabovaly.
„Jsou to složité spory, které vyžadují více času. Ubírá to čas na jiné věci. Ale v průměru jde o deset sporů na jeden soud, tak určitě nejde mluvit o tom, že by to byla enormní zátěž na soudní systém,“ řekl Právu Novosad.
