Článek
Mnozí mladí tak mají nakročeno do exekucí či osobního bankrotu. Produktivní život začínají kličkováním před věřiteli, melouchy načerno anebo musejí projít pětiletým očistcem oddlužení.
„Celkový dluh obyvatel roste a loni dosáhl nového rekordu. Souhrnný objem ohroženého dluhu ovšem loni výrazně poklesl, stejně tak dlužné částky na klienta. Zhoršuje se však výrazně platební morálka u mladých lidí,“ potvrdil Právu Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Téměř čtvrtina mladých dluží
Ta pravidelně analyzuje bankovní a nebankovní úvěrový registr, v němž si žadatele o půjčky a úvěry proklepávají všechny úvěrové instituce. „Očekáváme další nárůst zadluženosti mladých. Logicky to povede i ke zvýšení jejich zájmu o osobní bankrot,“ míní právník Oldřich Řeháček z oddlužovacího projektu Zdluhu.cz.
Dlužím ve dvanácti exekucích přes čtvrt miliónu korun. Všechno černé jízdy, když mi bylo kolem osmnácti. Máma mi dávala peníze na pokuty, ale já se jen povaloval po barech a pokutové bloky zahazoval.
Nejčerstvější údaje za celý loňský rok má CRIF publikovat v úterý, už teď je ale z předběžných dat za tři čtvrtiny roku 2016 patrné, o jak závažnou věc jde. Analýza registrů ukázala, že neplatičů krátkodobých závazků od 15 do 24 let meziročně přibylo o 40 procent. Podíl mladých ve věku od 15 let a výše, majících na krku neuhrazený krátkodobý dluh, se setrvale blíží k čtvrtině.
Mladí přitom nedluží jen za půjčky, ale neplatí ani běžné spotřebitelské závazky. Tradičně dluží za mobilní data či na kreditkách. Přitom se ze všech věkových kategorií zadlužují nejrychlejším tempem. Objem krátkodobého dluhu, který nasekali ti nejmladší, loni podle odhadu vzrostl o zhruba dvacet procent.
Špatné vzory
„Dlužím ve dvanácti exekucích přes čtvrt miliónu korun. Všechno černé jízdy, když mi bylo kolem osmnácti. Máma mi dávala peníze na pokuty, ale já se jen povaloval po barech a pokutové bloky zahazoval. Dnes je mi pětadvacet a nemůžu normálně žít, mít účet v bance, vzít si hypotéku,“ říká Mirek z Prahy, který je číšníkem. Načerno. Šéf už ale na něho tlačí, aby si zřídil účet a oddlužil se.
Za první republiky člověk kvůli dluhům div nechodil kanály. A dnes naopak se někteří dlužníci ještě chlubí, jak nad druhými vyzráli.
„Chodí více kontrol. Hospoda chce mít se mnou smlouvu. A teď jsem si našel přítelkyni, takže musím už o ten bankrot požádat, abych se očistil a nestáhl ji s sebou,“ dodává Mirek.
„Když mladí vidí, jak se chovají někteří vlivní lidé a politici, berou neplnění svých závazků často jako něco normálního. Mnozí si nedokáží říct, jaké věci jsou pro ně nezbytné, a neumějí si spočítat roční úrok či celkový disponibilní příjem,“ reagovala pro Právo mluvčí Asociace inkasních agentur (AIA) Jana Tatýrková.
Jedna z vymáhacích agentur, Kruk, zveřejnila, že mladí, které má ve své režii, dluží v průměru kolem devíti tisíc na hlavu. To sice nic nevypovídá o celku, ale naznačuje, že mladí se i s malými dluhy dostávají do velkých malérů. „Za první republiky člověk kvůli dluhům div nechodil kanály. A dnes naopak se někteří dlužníci ještě chlubí, jak nad druhými vyzráli,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
„Měli jsme století páry, století elektřiny a teď to vypadá, že budeme mít století ochrany spotřebitele a dlužníka,“ dodává s jistou dávkou ironie právník a šéf diskusní platformy Stálá konference českého práva Karel Havlíček. Mnozí právníci v rámci ní se udivují nad tím, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce ještě více uvolnit podmínky pro osobní bankrot.
Advokát neplatičů
Dlužníci by podle Pelikánových úvah už nemuseli za pět let splatit ani 30 procent přihlášených pohledávek, jak je tomu dnes, a návrhy na osobní bankrot by si už ani nemuseli podávat sami, dělali by to za ně exekutoři. Pelikán se již několikrát vyjádřil, že v předchozích letech se až příliš nadržovalo věřitelům, a tak teď to bude opačně, váhy se naklánějí k dlužníkům, aby se to podle Pelikána vyrovnalo.
Právu již dříve řekl, že věřitelé si tak budou dávat větší pozor, komu půjčují. Podle představitelů věřitelů a právníků, jako je Havlíček, lze sice pochopit politickou motivaci těchto úvah, co už ale část právnické veřejnosti zaráží, je fakt, že pravidla hry se mění se zpětnou účinností, jak tomu bylo např. u rozhodčích doložek ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech.
Lidé sice reálně peníze dluží, ale dnes je platit ani nemusí, protože pravidla pro doložky se změnila zpětně a úvěrové firmy neměly možnost, jak na úpravu právních poměrů reagovat. A tím se celý závazek prakticky smázl, protože běžnou cestou je téměř nevymahatelný.