Článek
Celkově v minulém akademickém roce navštěvovalo české veřejné a soukromé školy 299 396 posluchačů. Z toho 50 102 bylo cizinců. V roce 2018/19 bylo ve školách v ČR cizinců 44 671 ze všech 289 666 studentů.
Většina studentů ze zahraničí využívá možnosti studovat v ČR bezplatně, pokud se přihlásí na programy v češtině. Za výuku v cizích jazycích se platí školné v plné výši nákladů. Například na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vyjde rok studia na 110 tisíc korun, ale třeba na medicíně se platí až 350 tisíc.
Nejvíc cizinců je ze Slovenska, loni jich bylo evidováno 21 437 a obdobné počty se týkají i jiných let z poslední doby. Markantní je však vzestup ruských studentů v českých školách. Loni je navštěvovalo 7526, z toho jen 499 si platilo za studium v cizím jazyce. Rok předtím bylo Rusů 6223, takže z roku na rok jich přibylo 1303.
Ještě před deseti lety takový zájem ze strany ruských vysokoškoláků o české vzdělání nebyl.
Ministerstvo školství hodlá zvýšit podporu nemajetných vysokoškoláků
V roce 2010, tedy v době silných populačních ročníků a vrcholu masivního přijímání uchazečů na vysoké školy, bylo dohromady posluchačů 395 982, z toho cizinců 37 478, mezi nimiž dominovali počtem 24 329 Slováci. Ruských studentů bylo tehdy jen 2543, přičemž za studium v cizím jazyce jich platilo třicet. Za deset let se tedy řady ruských vysokoškoláků na českých školách ztrojnásobily.
Podle Marka Příhody z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty UK se na zvýšeném zájmu podepisuje několik stupňujících se trendů, s nimiž studentů z Ruska přibývá.
Za lepším
„Z komentářů na internetu mladých Rusů, kteří sem přicházejí, ale i z osobních pohovorů víme, že je pro ně podstatné bezplatné studium v češtině. Učí se jim snáze než západní jazyky, byť i tak je to náročné, mají-li jazyk zvládnout na vysokoškolské úrovni,“ řekl Právu.
Zájem o Erasmus opět vzroste, věří organizátoři
Dalším důvodem je pověst ČR a Prahy coby místa komfortního pro život, bezpečného a relativně levného v porovnání se západními městy.
„Přestože neblahá historická zkušenost tu je, vyostřené etnické konflikty tady nejsou. A mladí už nebudou nenávidět Rusy kvůli 1968. To mezi studenty není,“ popsal.
Na internetu je pak podle něj k dohledání spousta návodných videí, jak se dostat na studia v ČR, a celkově obraz ČR a Prahy na internetu je veskrze pozitivní. A příklady Rusů, kteří zde úspěšně vystudovali, jsou taky vidět.
„Studenti si rovněž uvědomují, že po studiích se jim zde otevírá cesta k trvalému pobytu. Někteří to berou jako bránu za Západ, protože české vzdělání je uznáváno v celé Evropě,“ uvedl Příhoda s tím, že mladí Rusové už ani moc své naděje k uplatnění v Rusku neupínají. Kromě toho už zde má ruskojazyčná komunita své zázemí, restaurace nabízejí menu v ruštině, provozují se zde ruské obchody.
Zahraniční studenti mají po přeočkování čtyři dávky
Významnou motivací jsou ale i poměry v Ruské federaci. „Emigrace z Ruska obecně roste a odcházejí zejména lidé mladšího věku, vzdělanější. Je to i třeba kvůli opozičním postojům, kvůli perzekuci, ale takových je menšina. Mnohem větší roli tam hraje obava ze společenské krize, že to není bezpečné místo – to je klíčové slovo, které zmiňují lidé, kteří odchod z Ruska zvažují,“ vylíčil Příhoda.
Podle něj atmosféra houstne od krymské krize v roce 2014. „Prezident Putin mluví rád o stabilitě, ale občané s tím asi nesouzní. Ptají se, co bude, až skončí. Už možná od středověku se totiž táhne v Rusku obava, že změna je provázena chaosem, násilím, zhoršením podmínek,“ dodal s tím, že zájem Rusů o život v ČR dál poroste.