Článek
Dohromady je na výstavě kosmonautiky, která je největší, jaká se dosud v Česku představila, k vidění více než 200 exponátů původem z amerického a ze sovětského, později ruského vesmírného programu.
„Samozřejmě jsou to vše originály, ale jen část z nich do vesmíru letěla. Máme tady několik fotoaparátů, skafandrů, trysku raketoplánu Saturn V,“ popsala Novinkám mluvčí výstavy Květa Havelková.
Právě tryska Saturnu V, která se nachází ve speciální galerii věnované misím Apollo a dobývání měsíce, patří mezi nejcennější exponáty výstavy. Podle Havelkové se pravděpodobně jedná přímo o trysku rakety, která nesla misi Apolla 13.
Stejně jako jiné trysky i tato po skončení činnosti dopadla do oceánu a zůstala mnoho let ztracená na dně, než se ji podařilo vylovit a dnes slouží muzejním účelům.
Celá expozice vznikla ve spolupráci s americkým NASA a muzeem a vzdělávacím centrem Cosmosphere, které má od NASA certifikát na výrobu vesmírných modelů, a českými odborníky. Kromě samotných exponátů výstava nabízí i interaktivní část.
„Zde si návštěvník užije výcvik kosmonautů. Pro ty odvážné tu je třeba gyroskop, který otáčí i hlavou dolů, pro ty méně odvážné máme virtuální realitu: brýle, ke kterým je ale připojené i speciální křeslo, které se naklání na všechny strany, takže virtuální let do vesmíru je včetně fyzických vjemů,“ popsala Havelková.
Cesty na Mars
Výstavou Novinky provedl expert na kosmonautiku Dušan Majer, jenž pro výstavu pomohl připravit novou expozici Future, která se věnuje budoucnosti vesmírného výzkumu.
„Snažili jsme se to držet pokud možno stručně, protože projektů je opravdu hodně. Zařadili jsme ty nejzajímavější a ty, které mají největší šanci na realizaci. Například doprava vzorků z Marsu, kosmická stanice Gateway, která má vyrůst u měsíce a kde se budeme připravovat na let k Marsu, nebo systém rakety Super Heavy Starship, který připravuje Space X Elona Muska pro lety na Mars,“ zmínil.
Kromě měsíčního kamene či kamene z Marsu lze na výstavě vidět i maketu planetární sondy Opportunity v reálné velikosti, která pomohla lidem vyšlapat cestu na Mars.
„Díky němu jsme se dozvěděli, jak to na Marsu vypadá, jaké jsou tam podmínky, jaké jsou tam třeba horniny, z jakých chemických látek jsou složené a zjistili jsme díky němu také to, že na Marsu byla voda,“ vysvětlil Majer.
Vozítko přitom mnohonásobně překonalo svou životnost, místo původních 90 dní zůstalo v provozu více než deset let, za kterých ujelo na Marsu vzdálenost delší než maraton.
Modely v životní velikosti
Nechybí zde však ani sovětská a ruská technika. Například model tří modulů kosmické lodi Sojuz, jak v zmenšené velikosti, tak v té reálné. Samotná velikost modulů je přitom překvapivá.
„Je to relativně malé, když si uvědomíme, že do kosmické lodi se musí vejít tři lidé, navíc ještě oblečeni do skafandru, tak místa tam není mnoho,“ popsal Majer s tím, že dříve museli v těsném prostoru vydržet kosmonauti i několik dní, dnes dokáže Sojuz doletět ke stanici do šesti hodin.
„Teď už jsou Rusové dokonce tak daleko, že připravují super rychlý letový profil, který umožní se připojit se ke stanici za necelé tři hodiny po startu,“ dodal.
U dalšího modelu v životní velikosti, vesmírné stanice MIR, pak lidé mohou vstoupit přímo dovnitř a zažít i pomyslný stav bez tíže. „Modul není úplně rovně, stěny nejsou rovné, ale jsou nakloněné, takže náš vestibulární aparát tady dostává docela zabrat a některým lidem se tu třeba může zatočit hlava,“ popsal Majer.
Podobných modelů nabízí výstava více, například řídící centrum v Houstonu nebo kokpit raketoplánu Columbia.
Výstava Cosmos Discovery po světě putuje už od roku 2016 a jedná se o největší putovní výstavu o kosmonautice v celé Evropě. V Česku ji mohli návštěvníci poprvé navštívit před dvěma lety v Brně, nyní i s rozšířenou expozicí ji organizátoři připravili na pražském výstavišti, pro veřejnost je otevřena od konce prosince až do konce května.
Vstupné činí 300 korun ve všední dny, o víkendech potom o 50 korun více. Studenti, děti do 15 let a senioři mají vstupenky zlevněné.