Článek
Jsou to ale i hromadné nákazy lidí, polních kultur či zvířat. A také rozsáhlé narušení dodávek potravin, pitné vody, elektřiny nebo plynu. Tyto situace vyhodnotila komise odborníků jako „nebezpečí s nepřijatelným rizikem“, která mohou ovlivnit život lidí natolik, že je pro tyto případy nutné připravit krizové plány.
„Celkem tedy bylo pro Českou republiku identifikováno 22 typů nebezpečí, pro něž lze odůvodněně očekávat vyhlášení krizového stavu,“ uvádí se v Analýze hrozeb pro ČR, kterou má Právo k dispozici. Vládě ji předloží ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Odborníci z Hasičského záchranného sboru do ní zpracovali nejen své zkušenosti, ale i podklady od ministerstev a dalších orgánů. Těch 22 hrozeb bylo vybráno ze 72, které mohou ohrozit chod jakéhokoli státu. Pro ČR to jsou vedle již vyjmenovaných i třeba radiační havárie, narušení funkčnosti významných systémů elektronických komunikací nebo bezpečnosti informační infrastruktury.
Sopečná erupce či tsunami opravdu na území ČR nehrozí
Hrozbou může v ekonomice být narušení finančního a devizového hospodářství státu. „Jedná se jak o situace, s jejichž řešením má ČR reálné zkušenosti, tak o situace, které v našich podmínkách dosud nenastaly, ale je přesto nutné s ohledem na úroveň rizika přijímat opatření vedoucí k jejich eliminaci,“ uvádí dokument.
Krupobití a laviny rizikem nejsou
Jediným rizikem, kterým se analýza podrobněji nezabývá, je vojenské napadení ČR. „Pro tuto oblast je vypracován ucelený samostatný systém plánování a zajišťování připravenosti,“ zdůvodňují autoři analýzy.
Odborná komise posuzovala pravděpodobnost, že nějaká událost nastane. Sledovala dopady na životy a zdraví lidí, na životní prostředí, na ohrožení majetku a společenské stability. Vzala přitom v potaz i četnost možného výskytu určitých jevů a situací, a to až pro případy, které lze očekávat jednou za tisíc let.
Dalším kritériem bylo i zvážení, kolik lidí by mohla situace ohrozit a v kolika případech by mohla vést až k úmrtí. Na rozdíl od vyjmenovaných hrozeb byla některá nebezpečí vyhodnocena jako malá či nulová. Jde například o krupobití či pád sněhové laviny, které se vyskytují lokálně, ale třeba i sopečná erupce či tsunami, které opravdu na území ČR nehrozí.
Opatření i pro celou generaci
Zemětřesení nízkého řádu se občas objevují například na Chebsku, zatímco třeba několikasetletá voda v roce 2002 způsobila na velkém území smrt 17 lidí, škody za 70 miliard korun, evakuaci skoro čtvrtmiliónu lidí a vyřadila z provozu část infrastruktury.
Omezující opatření, která by byla v případě nějaké události vyhlášena, by mohla trvat přitom od několika hodin až do více než čtvrt století, tedy by mohla zasáhnout více než jednu generaci. Nejsilnější opatření by pak podle analýzy mohla být vyhlášena v případech, které by v důsledku mohly znamenat „politickou destabilizaci země a narušit demokratické základy státu a svrchovanosti ČR“.
Analýza také obsahuje i stanovení garance jednotlivých ministerstev a dalších orgánů, které musejí připravit nové plány na řešení nenadálých situací a věnovat jim prioritní pozornost. Nejvíce úkolů čeká na ministerstva životního prostředí a zemědělství. Výsledky analýzy budou využity při vytvoření Auditu národní bezpečnosti, jehož zpracování uložil premiér koncem loňského roku.
