„Největší euroatlantický projekt od vstupu do NATO.“ Vláda ho zatím ignoruje

Trojmoří je vlastně takový polokomerční projekt. Disponuje investičním fondem, do kterého kromě jednotlivých států mohou vstupovat také soukromé společnosti. Výsledkem by tak neměla být pouze zlepšená infrastruktura v regionu, ale také výnos pro investory.

Ambice nejsou malé, odhaduje se, že fond bude mít nakonec k dispozici 3 až 5 miliard eur a bude investovat do projektů v celkové hodnotě až 100 miliard eur. Prioritní projekty si lze prohlédnout na oficiálních stránkách iniciativy.

Bývalá česká vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) vstup do investičního fondu Trojmoří připravila. Současný kabinet ovšem od nástupu k moci záležitost nijak neposunul. V programovém prohlášení se přitom píše: „Hlásíme se ke spolupráci v rámci Trojmoří.“

Agendu si nedávno od ministerstva dopravy převzalo ministerstvo zahraničí. Dodnes neexistuje žádný „styčný důstojník“, který by měl projekt za Česko na starosti. „V tuto chvíli jsme na začátku procesu předávání gesce. Představu o tom, jak dál, máme, ale dejte nám na mediální výstupy, prosím, ještě čas,“ odepsal na dotaz náměstek ministra Jaroslav Kurfürst.

Podle informací Novinek se čeká na jmenování nového politického náměstka. Favoritem je bezpečnostní expert a někdejší diplomat Martin Svárovský (KDU-ČSL).

Experti, které Novinky oslovily, se shodují, že v Trojmoří tkví potenciál, který by bylo škoda nevyužít.

„Česká republika na tom není tak skvěle, jak by se mohlo zdát. Naše severojižní dopravní napojení je slabé a znovu musíme promyslet bezpečnost našich energetických dodávek,“ napsal Novinkám výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál, který se Trojmoří dlouhodobě odborně věnuje.

Podle něj je potřeba se zeměmi střední a východní Evropy mluvit už jenom proto, že vůči nim roste obchodní výměna. Zanedbatelný není ani rozměr bezpečnostní, přece jen jsou součástí Trojmoří země východního křídla NATO a země sousedící se Západním Balkánem.

Transatlantickou vazbu vyzdvihuje i bývalý český koordinátor projektu Jan Sechter. „Za největší přínos považuji sblížení zemí regionu střední a východní Evropy a jeho propojení s USA. Od vstupu do NATO jde o největší a konkrétní euroatlantický projekt,“ řekl Novinkám.

Od Američanů si v Trojmoří hodně slibují. Americká vládní agentura DFC, která investuje do rozvojových projektů v zahraničí, vložila v září do fondu 300 milionů dolarů. Skutečnost, že návrh předložila ještě předchozí republikánská administrativa, svědčí, že v podpoře Střední Evropy se ve Washingtonu shodnou.

„Agresivní válka ruské vlády proti Ukrajině učinila práci Iniciativy Trojmoří ještě naléhavější,“ uvedl ministr zahraničí Antony Blinken na červnovém summitu skupiny v Lotyšsku.

Bývalý koordinátor Sechter se šéfem americké diplomacie souhlasí.

„V současné krizi a s budoucím výhledem, kdy ČR nebude mít tak výrazný přístup ke kohezním fondům EU, je čas uvažovat v širších souvislostech. Fond Trojmoří má ambici obstarávat zdroje i mimoevropské. Především díky zapojení finančních institucí USA by se mělo zdrojové portfolio rozšířit. V infrastruktuře zatím americká účast v naší části Evropy zcela chybí,“ myslí si.

Zastánci projektu však přiznávají, že jsou zklamáni s naprosto minimální spoluúčastí soukromých investorů do fondu. „V tuto chvíli máme dva privátní investory,“ napsal Novinkám Bartosz Polek z Polské rozvojové banky.

Pohledem na prioritní projekty Trojmoří je přitom evidentní, že na relevanci neztratily. Mezi vlajkové projekty se nejčastěji zmiňuje infrastruktura pro zkapalněný zemní plyn (LNG), tedy plynovody propojující terminály v Polsku a Chorvatsku, a také vybudování severo-jižní dálnice Via Carpathia vedoucí z litevské Klaipédy do řecké Soluně.

„To, že se o zkvalitnění infrastruktury máme snažit, si uvědomuje každý, kdo se vydal autem k Jadranu nebo k polskému Baltu. Nepočítáme-li spojení u Bohumína, tak vždy ten kousek dálnice u hranic chybí,“ dodal.

Země středovýchodní Evropy navíc pro české firmy představují slibný trh.

„Statistiky za posledních deset let ukazují, že export a investice českých podniků do zemí Trojmoří rostou rychleji než výměna se západní Evropou. Regionální konektivita dopravní, energetická, digitální mohou mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem a snad brzy po válce i ve vztahu k ukrajinské státnosti vytvořit nové předpoklady k růstu a k prosperitě,“ podotkl Sechter. Připomíná středoevropský projekt vysokorychlostních železnic, který loni akceptovala Evropská komise pro prioritní spolufinancování.

Česká vláda tedy s Trojmořím na papíře počítá, otázkou ale zůstává, zda je vůbec schopna miliardy eur z fondu využít. Z 82 připravených projektů, které lze dohledat na stránkách Trojmoří, přihlásili Češi jen jeden jediný – a to megalomanskou vizi českého prezidenta na mezistátní „Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe (DOL)“.

Právě tento fakt může být jedním z důvodů, proč kabinet Petra Fialy (ODS) se vstupem do investičního fondu váhá. „Diskuse o příspěvku do Fondu v minulosti vyvolala dojem, že má jít o peníze na tento projekt. Není tomu tak, veřejný obraz iniciativy je bohužel pokřivený,“ vysvětluje analytik Dostál. V nedávno publikovaném policy paperu vyzývá vládu, aby „brala Trojmoří více vážně, zrevidovala seznam prioritních projektů, jmenovala národního koordinátora a přispěla do investičního fondu“.