Nejtěžší chvíle v životě aneb Jak se vyvíjelo zdůvodnění Hamáčkovy cesty do Moskvy

Premiér Andrej Babiš (ANO) i Hamáček přiznali, že o kauze věděli minimálně od 7. dubna, tedy 10 dnů předtím, než společně vystoupili na tiskové konferenci a informovali o ní veřejnost.

Přitom i poté horoval za to, aby si Česká republika vyjednala s Ruskem dodávky vakcíny Sputnik V. „Chci, aby Česko bylo připraveno na okamžitý nákup ruské vakcíny, až ji EMA schválí,“ citoval server Aktuálně.cz Hamáčkova slova z tiskové konference 12. dubna.

„Je potřeba ukončit ideologickou debatu o tom, jestli je Sputnik V dobrá vakcína, či nikoliv. To rozhodne EMA. Jsem ochoten klidně odcestovat do Moskvy a dohodnout se na vyjednávání o Sputniku V,“ uvedl také.

Další dva dny na to, 14. dubna, mu informace o útoku ve Vrběticích zase nebránily v tom, aby pozval ruského prezidenta Vladimira Putina do České republiky.

„Zareagoval jsem na oznámení prezidenta Bidena, který vyzval k osobní schůzce s prezidentem Putinem na území třetího státu. Pověřil jsem naše velvyslance ve Washingtonu a Moskvě, aby nabídli jako možné místo setkání Prahu a navázali tím na summit Obama-Medvěděv. Vše je ale na začátku,“ informoval na Twitteru.

Ten samý den pak na Twitteru také potvrdil svůj plán odcestovat do Moskvy:

„Sháníme vakcíny po celém světě. Jsme ochotni odkoupit AstraZenecu z Dánska. Já v pondělí odlétám do Moskvy, kde chci dojednat případné dodávky Sputniku V po jeho schválení Evropskou lékovou agenturou.“

Tentýž den měl přitom jednat o kauze Vrbětice s českým velvyslancem v Rusku Vítězslavem Pivoňkou, který kvůli tomu přiletěl do Prahy. Tuto informaci však médiím uvedl až poté, co se celá situace provalila.

Cestu do Moskvy mu nedoporučila opozice ani premiér. Ten se také nikdy jasně nevyjádřil k tomu, zda věděl, že Hamáčkovy plány letět do Moskvy měly sloužit jen jako „zastírací manévr“. „Ze začátku to vypadalo, že se Hamáček do Moskvy chystá, nakonec ale došlo k tomu, že cesta nebyla zrealizována,“ uvedl později Babiš v ČT.

V pátek 16. dubna, tedy dva dny poté, se v médiích objevila informace, že Hamáček do Moskvy nepoletí, že mu to Babiš „zatrhl“.

V sobotu 17. dubna, jen pár hodin před tiskovou konferencí, na níž Babiš s Hamáčkem informovali o útoku GRU ve Vrběticích, Hamáček napsal na Twitter: „K mé plánované cestě do Moskvy - včera jsme se s panem premiérem dohodli, že je nutná má účast na pondělním jednání vlády.“

Zarážející byla i Hamáčkova slova na samotné tiskové konferenci, na níž s Babišem o šokujících zprávách kolem Vrbětic informoval. Na celém incidentu, při němž zahynuli dva čeští občané a došlo k miliardové škodě, litoval v první řadě zhoršení vztahů s Ruskem.

„Dámy a pánové, mně velmi mrzí, že takto zásadně utrpí česko-ruské vztahy, ale jak řekl pan premiér, Česká republika musí reagovat,“ uvedl.

Druhý den, 18. dubna na Twitteru Hamáček tvrdil, že plánovaná cesta do Moskvy byla jen „zastírací manévr“: „Vzhledem k rozsáhlosti a ojedinělosti celé akce i v rámci celého NATO a EU bylo nutné ji provést diskrétně, přičemž svou roli hrála i moje avizovaná cesta do Moskvy. Z pochopitelných důvodů nemohu veřejnosti sdělit všechny podrobnosti. Jsem ale samozřejmě připraven o nich případně informovat příslušné parlamentní orgány, které kontrolují činnost bezpečnostních složek.“

Od té doby se o tom, zda skutečně chtěl nebo nechtěl Hamáček do Moskvy jet v doprovodu slovenského politika a předsedy Slovenské národní strany Andreje Danka, který je známý svými proruskými postoji, pouze spekulovalo.

V úterý 4. května vyšel na serveru Seznam Zprávy článek o tom, že Hamáček plánoval v Moskvě vyměnit „ututlání“ kauzy Vrbětice za milion dávek vakcíny Sputnik a pořádání summitu Biden-Putin.

Článek se odvolal na zdroj z jednání, které se mělo uskutečnit 15. dubna, tedy den po Hamáčkově schůzce s velvyslancem Pivoňkou a dva dny předtím, než o kauze informoval s Babišem veřejnost.

Schůzky se účastnili velvyslanec Pivoňka, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, policejní ředitel Jan Švejdar a později se připojil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Chyběl však zástupce Bezpečnostní informační služby (BIS).

Konání schůzky Hamáček potvrdil, odmítl však, že by tam přítomným pánům prezentoval takový plán. „Jediným tématem schůzek byl dopad kauzy Vrbětice na bezpečnost státu a vztahy mezi Českou republikou a Ruskem, mimo jiné z toho důvodu, že média měla prokazatelně část informací o kauze Vrbětice a hrozil jejich únik. I z toho důvodu je konstrukce Janka Kroupy (autor článku) naprosto nelogická. V žádném okamžiku nebyl předmětem jednání jakýkoliv výměnný obchod s Ruskou federací,“ napsal Hamáček posléze na sociální sítě.

„Mohu potvrdit, že od 14. 4. proběhlo na MV několik schůzek za účasti ředitelů bezpečnostních složek, nejvyššího státního zástupce a velvyslance ČR v Moskvě. V žádném okamžiku nebyl předmětem jednání jakýkoliv výměnný obchod s Ruskou federací. Tyto ničím nepodložené spekulace poškozují zájmy České republiky a nahrávají zájmům cizí moci,“ dodal.

Na tiskové konferenci pak uvedl: „Já chci říci, že mně ten článek šokoval, ten článek je plný lží a spekulací. Ten článek neobsahuje ani jednu citaci. Říká, že pracuje s informacemi od účastníků schůzek na ministerstvu vnitra, nicméně ani jedna přímá řeč. Spekulace, lži. Toto je asi nejtěžší okamžik mého života a já mám za sebou relativně dlouhou politickou kariéru.“

„Od 7. dubna jsme věděli, že informace je v médiích a že může být v nějakém momentě zveřejněna. To nedává vůbec smysl, že bych v takové situaci Rusům něco sliboval,“ dodal Hamáček.

O cestě do Moskvy také pohovořil v rozhovoru na DVTV: „Ono možná, s odstupem času se ukazuje, že to možná nebyl nejlepší nápad, ale v té době jsme pracovali na základě dané situace, nic lepšího nás s panem velvyslancem Pivoňkou nenapadlo. Ta cesta samozřejmě se odehrát neměla.“

Ke schůzce na vnitru pak uvedl: „My jsme na ministerstvu vnitra seděli ve skupině, která se snažila – když to zjednoduším, protože já nemůžu jít do detailů - chránit české zájmy. Takováto operace není jednoduchá. Seděli tam všichni šéfové služeb, seděl tam policejní prezident, seděl tam nejvyšší státní zástupce, seděl tam můj tehdejší náměstek, dneska ministr zahraničí. A věřte, že v takovéto skupině jsme rozhodně žádnou velezradu neplánovali. Ta cesta, nebo ten záměr té cesty posloužil nějakému účelu. My jsme v tom posledním týdnu pracovali jenom s tím, kdy tu cestu zrušíme.“