Článek
„V posledních týdnech byl zaznamenáván zájem českých zaměstnavatelů o konkrétní zaměstnance ze Srbska,“ zdůvodnilo MZV svůj návrh, se kterým se Právo seznámilo. Jak uvádí, česká ambasáda v Bělehradě stoprocentní růst zájmu proti loňsku nestíhá, a tak se letos v květnu čekání na příjem žádostí protáhlo až na tři měsíce.
Do lesa i za volant
Zájem o urychlený příjezd dalších Ukrajinců či Srbů projevilo například ministerstvo zemědělství kvůli tomu, že v českých lesích chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků zejména kvůli kůrovcové kalamitě.
Je to spíš záplata, ale krátkodobý dovoz pracovní síly podporujeme
Firmám z jiných oborů jde hlavně o řidiče, skladníky, montéry, svářeče nebo švadleny. Zatímco všichni žadatelé o práci v České republice musejí čekat na českých ambasádách dlouhé měsíce, od letoška 19 600 Ukrajinců a po tisícovce Mongolů a Filipínců již touto zdlouhavou procedurou procházet nemusí. Jde o roční limit pro tyto státy.
V případě Srbska byl původní záměr umožnit práci dvěma tisícovkám lidí.
S tím ovšem nesouhlasilo ministerstvo financí a odmítlo na zvýšené náklady úřadům uvolnit peníze. Proto i pro Srby bude platit kvóta 1000 žadatelů ročně. Ke konci května bylo podle statistiky v evidenci úřadů práce 229 632 uchazečů o zaměstnání. Volných bylo 283 243 míst. Pro cizince bylo vhodných 194 049 míst.
„I když víme, že je to spíš záplata než definitivní řešení, podporujeme tento krátkodobý dovoz pracovní síly,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něho to nemůže být dlouhodobé řešení nedostatku pracovníků.
„To souvisí s našimi domácími úkoly, změnou vzdělávacího systému, zlepšením struktury nabídky pracovní síly, pružnějším pracovním trhem. Nicméně to je běh na dlouhou trať. Krátkodobě by byla škoda, kdyby teď náš slušný hospodářský růst měl narazit na to, že nejsou lidi,“ prohlásil.
Jak dodal, neobává se společenských důsledků. „Někdo mi říká, že když dovezeme hodně Ukrajinců, tak oni už tady zůstanou. Na to odpovídám, že něco jiného by byl dovoz pracovní síly z kulturně, historicky a nábožensky úplně odlišných zemí, ale to ani jedna z těch zemí není,“ uzavřel Dlouhý.
Za správné rozhodnutí označil rychlý přísun pracovníků z některých zemí člen zahraničního výboru Vít Rakušan (STAN). „Kontrolovaný přísun pracovníků, kteří skutečně pracovat a vydělávat chtějí, je pro naše hospodářství přínosný,“ řekl.
Mají brát jako Češi
Jak dodal, je důležité ale prověřit všechny zájemce o práci v ČR, zda jsou bezúhonní a zda mají čistý rejstřík trestů. „Je přirozené, že v případě jakéhokoli prohřešku proti českým zákonům by byl pracovník vyhoštěn,“ podotkl Rakušan.
Pro zařazení do režimu jsou dána přísná pravidla. Zaměstnavatel potřebuje doporučení od české podnikatelské reprezentace nebo CzechInvestu. Musí působit aspoň dva roky v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru, mít nejméně deset zaměstnanců a prokázat, že nemůže sehnat pracovníka z českých zdrojů.
K žádosti o zařazení do režimu musí firma doložit, že nemá žádný dluh vůči státu a nebyla v posledních dvou letech trestána za nelegální zaměstnávání.
Firma si musí vyhledat pracovníky v dané zemi a cíleně pro ně žádat o vydání zaměstnanecké karty. Musí se také zavázat, že cizinec u ní bude pracovat nejméně rok za stejných platových podmínek jako čeští zaměstnanci.
V případě, že půjde o tzv. hromadnou žádost, tedy kdy podnik žádá 30 a víc pracovníků, pak musí doložit svou žádost vyjádřením starosty či primátora obce, kde budou cizinci po příjezdu ubytováni.
Tlak na bydlení i zdravotnictví
Zájem cizinců o práci v ČR neustále roste. Stejně tak se zvyšuje zájem českých zaměstnavatelů o ně. Podle zprávy MZV bylo v ČR před osmi lety 430 tisíc legálně pobývajících cizinců. Nově příchozích cizinců ze třetích zemí bylo ročně okolo 15 tisíc.
Letos je tu celkem zhruba o sto tisíc cizinců víc. Nejvíce bylo Ukrajinců (116 998), Slováků (111 533), Vietnamců (59 727), Rusů (36 739) a Němců (21 249).
„Navýšení počtu cizinců s sebou nese v oblasti ekonomické migrace velký přínos ekonomický, na druhé straně znamená tlak na infrastrukturu (ubytování, lékařské služby). Zároveň výhledově je nutné očekávat další nárůst spojený se slučováním rodin a tlak na infrastrukturu školskou,“ píše MZV a dodává, že bude nutná spolupráce se samosprávami.