Článek
„Je pravda, že jsem tam dlouho žil, ale nikdy jsem rakouským občanem nebyl,“ odmítl Schwarzenberg výtky proti tomu, že velkou část života strávil právě v Rakousku. Uvedl, že se nikdy nevzdal československého občanství. Podobné předsudky jej sice prý pronásledují celý život, už si na ně ale zvykl. „Že jsem se nedobrovolně v roce 48 vzdálil od země, to je jiná otázka,“ dodal.
Schwarzenberg má přitom české a švýcarské občanství.
Miloš Zeman zase musel čelit narážkám na jeho údajné napojení na některé lobbisty. „Nejsem ničí loutka, nikdy jsem loutkou nebyl,“ poznamenal prezidentský kandidát. „Nikdy v životě jsem se nenechal manipulovat ani panem Šloufem, ani panem Kalouskem,“ prohlásil.
Miloš Zeman ve studiu Českého rozhlasu
Odmítl také domněnku, že by se o Hrad pokoušel proto, aby se pomstil za prezidentskou volbu v roce 2003, kdy jej i někteří členové ČSSD odmítli podpořit, přestože podporu Zemanovi zprvu deklarovali.
Do bankovní unie až přijmeme euro
Kandidáti se v debatě Českého rozhlasu shodli v tom, že by Česká republika měla vstoupit do evropské bankovní unie teprve tehdy, až přijme euro. „Souhlasím s tím, že o bankovní unii má smysl mluvit tehdy, až Česká republika bude v eurozóně,“ řekl Zeman a uvedl, že se tak podle jeho názoru nestane v příštích pěti letech.
Karel Schwarzenberg se se Zemanem v tomto ohledu shodl. EU je podle něj probíhající proces, který se postupem času blíží k federaci, byť nikdy nebude na úrovni USA. Zda to bude za generaci nebo za dvě, si Schwarzenberg neodvažuje odhadnout. Například suverénní zahraniční politiky každého z členských států by se Schwarzenbeg nerad vzdával.
Karel Schwarzenberg ve studiu Českého rozhlasu
Schwarzenberg nicméně připustil, že by si v současném volebním období uměl představit přistoupení ČR k bankovní unii, neboť se české diplomacii podařilo v Bruselu dojednat potřebné garance.
Změna volebního systému
Oba kandidáti se shodli také na tom, že by po zvolení prezidentem prosazovali určité změny ve volebním zákoně. Karel Schwarzenberg by preferoval, pokud by se při volbách do Sněmovny uplatnil většinový systém, naopak do Senátu jako do kontrolní instance by se podle něj mělo volit proporčně.
Kandidáti na prezidenta Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman ve studiu Českého rozhlasu
Změnu volebního systému by preferoval i Miloš Zeman. Ten by rád rozšířil možnost voličů vybírat mezi kandidáty napříč politickými stranami. Podle něj by se tak systém panašování, tedy tzv. kroužkování, měl zavést i u jiných typů voleb.
Zeman by se jako prezident rád zasadil o odstranění „hluchého místa v ústavě“, kterým je podle něj neurčitá lhůta, po kterou má dosluhovat vláda v demisi. Považoval by za vhodné uvažovat o tom, zda nezměnit postavení Senátu.