Článek
„Máme více příjmů, ale nejde o kriticky nezvladatelný nárůst problematiky. Jednak jde o případy lidí, které byly pouze odloženy mezi svátky, kdy oni ani jejich blízcí nechtěli řešit problémy,“ řekl Právu ředitel Psychiatrické nemocnice v Bohnicích Martin Hollý.
„A pak k nám přicházejí individuálně lidé v důsledku bilancování na konci roku a novoročních předsevzetí. Řeknou si, že se například půjdou vyléčit ze závislosti na alkoholu,“ dodal Hollý.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Spíš nešťastní než odhodlaní
Na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v centru Prahy se v těchto dnech naplnily čekárny spíše nešťastníky než odhodlanými optimisty.
„Nárůst na naší klinice je v tomto období roku, tedy na jeho začátku, prakticky každý rok stejný. Jde o navýšení, ale není to drama. Nejvíce případů nyní přijímáme se sebevražednými sklony a intoxikacemi,“ popsal příjmy Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky VFN.
Počet zájemců o vyléčení rapidně narůstá i u závislých dětí. Tam už lze těžko hovořit o síle předsevzetí, protože tyto pacienty do jediného detoxikačního centra pro děti v Česku dovedou buď rodiče, sociální pracovníci, nebo soudní vykonavatel.
Nestandardní chování
„Stejně tak, jak to bylo roky minulé, mohu i letos potvrdit, že největší příliv dětských pacientů máme teď v lednu,“ řekl Právu Marian Koranda, primář Detoxikačního centra Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.
„Náš předpoklad se projevil už v prvních dnech v telefonátech, které míří do centra. Rodiče totiž nechtějí o svátcích nic řešit. Dají dětem volnost, odbrzdí je. Jenomže pak v lednu jsou pořád jako utržené ze řetězu a musí se to začít řešit. Nic na tom nezmění ani sliby Ježíškovi, ani předsevzetí,“ dodal Koranda s tím, že v tomto období se počty jejich pacientů dvojnásobí.
Plné ruce práce mají po svátcích i psychologové ve svých praxích. „Vánoce a příchod nového roku jsou v roce těmi největšími stresy. Ale já bych řekl, že celkově přituhlo, a o to markantněji je to nyní cítit. Pozoruji to i na svých pacientech. Chodí s čím dál nepříjemnějšími věcmi a chovají se nestandardně, nad běžnou praxi. Řešíme hodně i fyzické ubližování v rodinách. Lidi jsou na sebe jako psi, celkově roste napětí ve společnosti. Nyní je otázkou, v co to vyústí,“ míní psycholog a soudní znalec Karel Humhal.
Blbnou a pak hlásí bomby
„Nejvýstižněji bych tuto náladu ve společnosti popsal tak, že agrese není úměrná závažnosti případů. Například jsem řešil případ rodičů, kteří se pokusili dokonce zavraždit ve sporu o střídavou výchovu dítěte. To jsem dosud nezažil,“ dodal Humhal.
To, že lidé v tomto období více blbnou, ilustrují i nebývale závažné případy hlášení bombových útoků, které mají na svědomí lidé, kteří ve skutečnosti netrpí žádnou psychickou nemocí.
Ať šlo o páteční hrozbu staršího Poláka na palubě letadla, jež muselo přistát na letišti Václava Havla [celá zpráva], nebo pondělní ohlášení bomby v mezinárodním rychlíku na cestě z Prahy do Mnichova, za které hrozí Čechovi, jenž přímo v soupravě cestoval, pětileté vězení. [celá zpráva]
Anebo anonymní oznámení, že v Ralsku-Ploužnici vybuchne bomba. Tak zněl telefonát, který přijali policisté na Českolipsku ještě v noci 1. ledna. S hledáním pachatele ovšem neměli velkou potíž, protože muž se jim v opilosti představil celým jménem a našli ho v místní nálevně. [celá zpráva]
„Pokud jde o případy lidí, kteří hlásí uložení bomb, s tím mnoho nenaděláme. I když se k nám tito vyhrožovatelé dostanou, nedokážeme je vyléčit. Jde většinou o diagnostikované poruchy osobnosti, ne o duševní nemoci. Tito lidé na sebe chtějí upozornit, pozorovat dění, jež po ohlášení nastane. To není léčitelné. Můžeme jim jen pomoci díky medikamentům lépe zvládat poruchy,“ vysvětlil možnou pomoc psychiatrů Hollý.