Článek
„Teď už je konečně líp. Když bude škaredě, můžeme s dětmi do haly,“ ulevila si koučka mladších žaček Handball Clubu Zlín Hana Kolářová.
Nejen pro ni, ale i pro další její kolegy, ať z házené, či z jiných kolektivních sportů, bylo nejobtížnější udržet zájem dětí o sport v době, kdy tým nemohl trénovat společně. „Nejpodstatnější bylo dostat děti zpátky na hřiště. A vymyslet pro ně v jejich restartu různé hry, aby je sport zabavil i ve dvojicích či menších skupinkách,“ podotkla.
PŘEHLEDNĚ: Co se od pondělí rozvolňuje

To šlo až v posledních týdnech. Předtím byla doba temna, motivace byla obtížná. Trenérce pomáhaly sociální sítě.
„Na síti WhatsApp máme týmovou skupinu. Chytré telefony a různé aplikace nám pomáhaly. Děvčata mi posílala fotky a videa, jak doma trénují, jak vyrážejí s rodiči do hor, na kola. Takto jsem o dětech věděla a byla jsem si téměř jistá, že se k házené po rozvolnění vrátí. Patří za to obrovský dík rodičům,“ doplnila trenérka.
Po pandemii zůstaly děti s úzkostmi a depresemi
