Nejmodernější psychiatrie se otevírá v Berouně. Léčit bude i světlem

„Centrum duševní rehabilitace vzniklo v místě, kde nemá psychiatrická péče tradici a byla hůře místně dostupná. Otevření souvisí také s tím, že poptávka po psychiatrických a psychologických službách v posledních letech významně stoupá,“ řekl Novinkám Martin Hollý, náměstek pro duševní zdraví v Rehabilitační nemocnici Beroun, pod kterou nově otevírané zařízení spadá.

Berounské centrum doplní síť tuzemských psychiatrických služeb. V plném provozu nabídne až 200 lůžek v jedno či dvoulůžkových pokojích. Jsou vybavené například nerozbitnými skly, některé jsou opatřeny speciálními klikami a úchyty, které zabrání případnému sebepoškození pacienta, nebo nábytkem bez ostrých hran.

K lůžkové péči se přidruží i další důležité služby – ambulance a denní stacionáře, do kterých pacienti dochází, když není nutná hospitalizace.

„Potupně budeme rozšiřovat naše služby do té akutní části. Chceme nabídnout neselektovaný příjem akutních pacientů. Kdokoli, kdo má nějaké psychické strasti, se na nás může obrátit. Budou tu vznikat specializované psychoterapeutické programy cílené na některé typy diagnostických okruhů,“ popsal náměstek.

Například pro lidi s hraniční poruchou osobnosti, s obsedantně-kompulzivní poruchou či pro ty, kteří se potýkají se závislostmi.

V budoucnu by se zdejší péče chtěla věnovat i dětským pacientům, jimž se kapacity v tuzemském zdravotnictví dlouhodobě nedostávají.

„Lidem, kteří nás vyhledají, budeme poskytovat služby v několika základních oblastech. Jednak je to léčba psychoterapeutická a farmakoterapeutická. Vedle toho bude terapie v tvůrčích ateliérech, která umožňuje pacientům vyjadřovat své vnitřní pocity jiným způsobem než slovy. Půjde třeba o arteterapie, různé ergoterapeutické aktivity nebo muzikoterapie,“ vyjmenovává Hollý.

Zapomínat se nebude ani na pohybové aktivity. „Jsou velmi důležité pro zachování fyzického zdraví pacientů,“ vysvětluje. Součástí areálu je tak třeba tělocvična nebo bazén. Kinosál s podiem zase poslouží ke dramaterapii.

Moderní přístup k léčbě zahrne i využití virtuální reality nebo intenzivního světla v rámci fototerapie. A právě osvětlení hraje v celé budově zásadní roli.

„Osvětlení celého zařízení je biodynamické, plnospektrální a cirkadiánní, to znamená, že se velmi podobá přirozenému dennímu světlu. Průběh světla kopíruje běžný den. Dokážeme tak rytmizovat základní biorytmy lidí, kteří jsou tady hospitalizováni. Nebo tu pracují,“ vyzdvihuje Hollý pozitivní účinky světla na psychický stav jedince.

K pohodě pacientů má přispět také vstřícný přístup personálu a moderně koncipovaná budova, která se chce vzdálit od představ psychiatrie coby tmavého, ponurého místa. „Moderní psychiatrická architektura konečně dorazila i do České republiky,“ těší se náměstek nemocnice.

Každý čtvrtý člověk v populaci se podle Hollého potýká s problematikou, kterou by bylo možné diagnostikovat jako porucha v oblasti duševního zdraví. „A s jistotou můžeme říct, že každý občan má ve svém blízkém okolí někoho, kdo se s ní potýká,“ zmiňuje.

Nárůst pozorují odborníci především v oblasti úzkostně-depresivních poruch.

„Ty se můžou jevit jako lehké nebo středně těžké poruchy, takže jako by se nic nedělo. Ale my lékaři víme, že právě tyto poruchy významně, i když plíživě ovlivňují běžné fungování, kvalitu života, schopnosti a kapacitu starat se o sebe a své záležitosti,“ upozorňuje.

Duševní nepohoda v populaci roste nejen kvůli aktuálně probíhající válečné situaci blízko našich hranic a nedávné covidové pandemii.

Stavba rozlehlé budovy s dvoranou začala v roce 2018 a vyšla na 1,2 miliardy korun. Vlastníkem a investorem je farmaceutický holding Akeso, za kterým stojí podnikatel řeckého původu Sotirios Zavalianis žijící dlouhodobě v Česku.

Z berounského Centra duševní rehabilitace chce vybudovat nejmodernější pracoviště svého druhu nejen v Česku, ale i v Evropě.

První klienti sem mají dorazit 10. července. V zařízení se o ně budou starat odborníci a zdravotnický personál v počtu až 250 lidí.

Při akutním příjmu zůstanou pacienti v průměru 15 až 20 dní, pro hospitalizované jsou připraveny programy v délce 5 dní až 5 týdnů. Služby v rámci akutní péče mají být plně hrazeny zdravotními pojišťovnami, za některé další služby bude možné si připlatit.