Článek
Rozpočet pro příští rok zahrnuje plán, že stát přestane financovat nepedagogické pracovníky, mezi něž spadají školníci, kuchařky, uklízečky, účetní, správci IT a další. Stát by částku, kterou dosud za tyto pozice platil, převedl obcím a krajům navýšeným rozpočtovým určením daní. O její výši se ovšem spekuluje. A do toho ještě vstoupil návrh, že by zřizovatelé platili i takzvané ostatní neinvestiční výdaje. Z této položky školy dotují pomůcky, výbavu a třeba výlety a školy v přírodě.
„Konkrétní částka se stále upřesňuje. Zohledňuje se přitom nejen financování nepedagogické práce, ale také část ostatních neinvestičních výdajů. Přesné parametry převodu budou projednány a odsouhlaseny zástupci koaličních stran v průběhu příštího týdne,“ napsala Novinkám mluvčí resortu školství Tereza Fojtová.
Pochybnosti kolem budoucího financování škol vyvolávají kritiku nejen ze strany opozice, ale i v okolí prezidenta. „Odpovídající změna rozpočtového určení není ještě přijata. I zde se tak porušuje princip, že státní rozpočet se připravuje na základě platné legislativy,“ řekl Novinkám poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Prezident už se nechal slyšet, že nevyjasněné výdaje by jej mohly vést k tomu, že by rozpočet vetoval.
Třicet miliard navíc pro školství je pokrok, přesto mají odborníci pochybnosti
Podle Markových propočtů se v případě nepedagogických pracovníků jedná o tři miliardy korun pro příští rok. Obce by je měly začít vyplácet od září. Ale první odhady ministerstva školství uváděly, že by se mělo jednat o deset miliard. V roce 2026, kdy už mají zřizovatelé financovat nepedagogické pracovníky po celý rok, by to mělo být 33 miliard.
Zatím 13,5 miliardy
Výši částky ale zpochybnil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Jsem vždycky překvapený, že někdo řekne nějakou cifru do veřejného porostou a všichni ji citují,“ řekl Novinkám. Rovněž podle něj se teprve o konečné částce vyjednává, ale měla by prý pokrýt veškeré potřeby. „Úmyslem jsou budoucí úspory, ale ty budou ve prospěch místních rozpočtů,“ dodal.
Podle senátora Davida Šimka (KDU-ČSL), který je i odborníkem na školství ve Svazu měst a obcí, je nyní ve hře 11 miliard na nepedagogy a další 2,5 miliardy na pomůcky. „Poslední dohoda o nepedagozích byla, že by se to navýšilo o miliardu, čímž by se vyřešil i problém s tím, že nepedagogové byli částečně placeni i ze sumy určené na platy pedagogů,“ řekl Novinkám.
Připomněl, že v minulém rozpočtu chyběly peníze zhruba na čtyři tisíce nepedagogů, což ministerstvo financí vysvětlovalo tím, že se jedná o neobsazené pozice. Výchozí propočty pro financování nepedagogů by ale měly kopírovat počty úvazků z roku 2023. Zůstali by ale přímými podřízenými ředitelů škol. V případě ostatních neinvestičních výdajů by měli zřizovatele platit vše kromě řidičských či plaveckých průkazů, které získávají žáci v průběhu studia nebo učení.
Také šéfka Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN) potvrdila, že se debatuje o navýšení peněz. „Vyjednáváme také o tom, že by mělo k nepedagogům směřovat i více peněz na odměny. Bavíme se o sedmiprocentním navýšení,“ řekla Novinkám.
Ředitelé už nebudou moci ulívat z peněz pro učitele na školníky a kuchařky
