Článek
„Jedná se o drobnou technickou změnu, kdy by se regulace netýkala pouze energetických nápojů, ale i energetických potravin, které by byly definované množstvím látek, jako je kofein a další nejen na litr, ale i na kila, podle formy potraviny,“ řekla na středečním jednání poslankyně SPD Iveta Štefanová.
„Domnívám se, že by i toto mělo spadat pod regulaci,“ dodala Štefanová. Její návrh podpořil poslanec Josef Flek (STAN) a přislíbil, že se pro něj bude snažit vyjednat podporu mezi Starosty.
„Pokud se nám to podaří prosadit, bude se regulace se týkat jen dětí. Jestliže rodič nazná, že je to dobrý nápoj pro vyvíjející se dítě, může to klidně pořídit a do dítěte nalívat,“ uvedl Josef Flek, který doufá, že projde i regulace sladkostí obsahujících povzbuzující látky.
Energy drinky chce stát omezit i pro šestnáctileté

„Bonbony s energetickou bombou jsou v obchodech také,“ zdůraznil s odkazem na výživové experty, kteří opakovaně opakují, že jsou tyto látky pro děti škodlivé, mají vliv na jejich spánek, soustředěnost i rozvoj obezity.
Další úpravu navrhla poslankyně za TOP 09 Martina Ochodnická. Podle ní by se věková hranice pro regulaci prodeje energetických nápojů měla posunout na 16 let. Odkazovala se při tom na ředitele škol, kteří by mohli mít problém vymáhat dodržování toto omezení u žáků devátých ročníků. Těm je zpravidla více než 15 let a zákaz pití nebo nošení energeťáků do školy by se na ně nevztahoval. Tuto změnu podporuje i resort zdravotnictví.
Novela je nyní po prvním čtení.
Válkovy nadstandardy neprošly
Zdravotnický výbor se zabýval i zásadními zákony, které mají například umožnit doplatky za lepší materiál nebo využití přístrojů při zákroku, které zdravotní pojišťovna nehradí.
Dnes si lidé musí vybrat - buď lékař zvolí variantu plně hrazenou z pojištění, tudíž pro pacienta bezplatnou, anebo si pacient zaplatí lepší zákrok kompletně. U navrhované změny by si doplatil jen dílčí část výkonu nebo materiál.
Návrh, za který pléduje roky ODS i TOP 09, ale skončil tím, že jej koaliční poslanci nepodpořili. Ačkoliv má vládní koalice ve výboru většinu, většina přítomných, včetně opozice, se hlasování zdržela a nevyjádřila žádný názor. Pouze dvě poslankyně za SPD transparentně hlasovaly proti.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek byl výsledkem rozladěn: „Na výsledek se dívám tak, že nepadlo ani doporučující, ani nedoporučující stanovisko.“
Zavedení nadstandardů podpořilo jen 8 z 20 přítomných poslanců. Mezi těmi, kteří se zdrželi, byli poslanci za STAN (Michaela Šebelová, Petra Quittová a Jan Kuchař) a KDU-ČSL (Antonín Tesařík a Róbert Teléky).
Poslanci se nijak nezajímali o dění ve Fakultní nemocnici Motol, jejíž nejužší vedení bylo po zátahu policie zadrženo. Zástupci ministerstva sice přítomným sdělili, že jsou u projektu Motolského onkologického centra, spolufinancovaného z evropských peněz, s některými termíny ve skluzu, ujišťují ale, že vše stihnou. Reakci to u žádného z poslanců nevyvolalo.
Nijak se výbor nevyjádřil ani k tomu, zda by se mělo funkční období ředitelů fakultních nemocnic omezit na pět let. Jednotu našli jen při odmítnutí návrhu poslankyně Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL), aby na těhotenských testech byly uvedeny odkazy na webové stránky nabízející rady pro zachování těhotenství.
O konečné podobě zákona o veřejném zdravotním pojištění budou poslanci hlasovat na plénu.
Připlácení za péči je znovu ve hře. Vláda ho zkouší protlačit do projednávané novely
