Článek
Babišovi důvěřovalo 45 procent lidí, zatímco 50 procent nikoli. Okamura se těšil podle šetření důvěře 43 procent dotázaných, leč i jemu 50 procent lidé nedůvěřovalo.
Zemanova důvěra byla na úrovní 35 procent, přičemž deklarovaná nedůvěra dosahovala 61 procent respondentů.
| Důvěra prezidentu republiky (v procentech) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| 10/2019 | 6/2020 | 7/2021 | 3/2022 | 11/2022 | |
| Miloš Zeman | 45 | 38 | 27 | 35 | 35 |
| zdroj: CVVM | |||||
Pro srovnání je možné připomenout, že prezident Václav Klaus se na konci svého mandátu počátkem roku 2013 těšil podle CVVM důvěře 26 procent lidí.
Ještě v prosinci předchozího roku se přitom jeho důvěra pohybovala na úrovni 53 procent. Pokles tehdy souvisel s Klausovou novoroční amnestií.
Zemanova důvěra se po jeho inauguraci v březnu 2013 pohybovala na úrovni 51 procent dotázaných. V září poklesla na 48 procent.
Premiérovi Petru Fialovi počátkem letošního roku důvěřovalo podle šetření 34 procent lidí, ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi 32 procent.
Část ministrů většina lidí nezná
„Nejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (65 procent),“ konstatovalo CVVM s tím, že nedůvěra více či méně převažovala nad důvěrou u všech politiků.
Část ministrů současného kabinetu podle šetření nezná více než polovina respondentů, konkrétně jde o ministra kultury Martina Baxu (ODS), ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN), ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti), ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), ministryni pro vědu výzkum a inovace Helenu Langšádlovou (TOP 09) a ministra školství Vladimíra Balaše (STAN).
Průzkum proběhl od 11. listopadu 2022 do 9. ledna letošního roku a zapojilo se do něj 901 respondentů.
Volby se staly referendem o Andreji Babišovi, míní Zeman
