Nejdřív virus, pak puč. Mise v Mali vyčkává

Když pominula první vlna pandemie, na začátku prázdnin znovu rozeběhli ve výcvikovém centru Koulikoro výuku malijských jednotek. Ale moc dlouho se z toho netěšili, protože v polovině srpna v zemi proběhl vojenský puč a čeští vojáci i jejich kolegové z dalších dvaceti zemí se zase museli stáhnout na základnu do hlavního města.

„Vojenský puč misi ovlivnil zásadně. Naše vedení v Bruselu nám dalo pokyn k zastavení veškerých výcvikových aktivit směrem k malijským ozbrojeným silám. Je nutné vyčkat na ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k demokratickým volbám,“ řekl Právu velitel mise generál František Ridzák.

Dodal, že bezpečnostní si­tuace se po puči, který proběhl bez krvavých násilností, příliš nezměnila a vojáci jsou v pořádku. Komplikace zažili pouze kvůli tomu, že okolní země uvalily na Mali po převratu sankce a bylo těžké zajistit dopravu materiálu.

„Co se týká nepokojů, nedá se říct, že by to byly nepokoje v pravém slova smyslu. Jakmile se obyvatelé hlavního města dozvěděli, že došlo k převratu, k události se připojili a obecně ji podpořili,“ poznamenal generál.

Puč proběhl 18. srpna, kdy malijští důstojníci sesadili prezidenta a premiéra, kteří se bez odporu vzdali. Podle Ridzáka velení pokračuje v plánování akcí mise, která má výhledově cvičit malijské jednotky i na jiných základnách této rozlehlé země a také podporovat protiteroristické jednotky.

Důležité je podle generála udržovat morálku. „U vojáků klademe důraz i na duševní hygienu, důležitou součástí služby v misi jsou i volnočasové aktivity,“ uvedl Ridzák. Vojáci podle něj mohou využít posilovnu, volejbalový kurt, trasu pro běh kolem základny, která je umístěna v jednom z bamackých hotelů.

„Personální oddělení organizuje vědomostní soutěže a sportovní turnaje na podporu soudržnosti v kolektivu. K dispozici je také sál, kde vojáci mohou sledovat například televizní přenosy,“ podotkl generál.

Češi v Mali působí už od roku 2013, a to v hlavním velitelství v Bamaku a v 50 kilometrů vzdáleném výcvikovém centru v Koulikoru, kde jako instruktoři trénují místní vojáky. V celé misi je asi kolem 700 vojáků z více než dvaceti zemí. V nejbližší době se do Mali chystá i zhruba 50 českých vojáků z 601. skupiny speciálních sil v Prostějově, kteří se mají zapojit do boje s islámskými teroristy v zemi a kolem hranic s Nigerem.

Covid ztěžuje život i českým vojákům v Afghánistánu, kteří také cvičí místní jednotky. Nepřestali ani při pandemii. „Přes přísná opatření proti šíření koronaviru a aktuální bezpečnostní stav je nálada mezi vojáky velmi dobrá,“ napsal Právu velitel major Petr Vítek. Kromě výcvikové jednotky slouží čeští vojenští zdravotníci v nemocnici na kábulském letišti a vojenská policie střeží českého velvyslance v Kábulu.

Podle oficiálních dat afghánské vlády je rozšíření nemoci v zemi malé. Tato čísla se ale podle Vítka nedají brát příliš vážně. „Průzkumy zahraničních organizací uvádějí, že polovina z 37milionové populace Afghánistánu je nebo již byla zasažena pandemií,“ dodal velitel.

Ačkoli už skoro rok probíhají mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem, bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje. Teroristické útoky jsou skoro na denním pořádku. Navíc vysokou kriminalitu místní bezpečnostní složky jen ztěžka potírají. „Bohužel je nutno podotknout, že ne všechny bezpečnostní složky mají v praxi profesionální přístup s odpovídajícím morálním kreditem. Existují i případy, kdy příslušníci policejních složek sami páchají různou trestnou činnost,“ podotkl Vítek.

V únoru se USA dohodly s Tálibánem, že začnou stahovat ze země své vojáky. Na začátku roku mělo NATO v Afghánistánu kolem 16 tisíc vojáků, z toho 13 tisíc amerických. Američané přislíbili, že letos stáhnou okolo pěti tisíc vojáků. Podle Vítka stahování zatím nemá vliv na bezpečnost ko­aličních vojáků.

„Snižování počtů spojenců má za následek snížení jak materiální, tak i lidské pomoci místním bezpečnostním složkám, které se nyní musí více spoléhat na vlastní schopnosti,“ dodal.