Nejdřív jim hrozilo vystěhování, teď řeší vysoký nájem. Změny zákona dopadají na ukrajinské uprchlíky

Po ruské invazi na Ukrajinu žije v Kašperských Horách na Šumavě spolu s místními i komunita ukrajinských uprchlíků, kteří opustili domovinu v souvislosti s ruskou invazí. Někteří časem odešli jinam, necelá padesátka jich tu stále zůstává. Ministerstvo vnitra je ubytovalo ve svém zařízení – hotelu Šumava, který disponuje více než 130 lůžky.

„Jsou tu většinou maminky s dětmi, pár mužů, jeden důchodce. Ta komunita už je stálá a já osobně si myslím, že velmi hezky zaintegrovaná – jak z jejich strany, tak z naší strany,“ řekla zdejší hoteliérka Sabina Kmecová.

„Hned od začátku se pro ně rozběhly kurzy češtiny, což je alfa i omega, a také adaptační program. Lidi z Kašperských Hor si je brali k sobě do rodin, aby se seznámili, chodilo se na společné vycházky a podobně. Zároveň jsme se snažili je integrovat i přes práci, aby tady našli zaměstnání, vydělali si nějaké peníze a mohli důstojně žít,“ popsala.

V silně turistickém regionu našli uplatnění hlavně v pohostinství a gastronomii. Hoteliéři a restauratéři jejich zapojení uvítali.

„My tady máme dlouhodobě problém s obsazováním pracovních míst českými občany. Ty práce pro ně nejsou extra atraktivní. Navíc je tady obrovská sezonnost, máme tady problém i s ubytováním sezonních pracovníků. Takže suma sumárum, pro nás je to velká pomoc, když tady ty lidi z Ukrajiny máme. A musím za sebe říct, že nám pomáhají velmi zdatně,“ sdílela své zkušenosti Kmecová.

Ve svém butikovém hotelu s restaurací a kavárnou zaměstnává tři ukrajinské ženy. Je mezi nimi i devětatřicetiletá Kateryna Pohorelova.

„Přišla jsem z Ukrajiny z města Kyjev, se dvěma dětmi, synovi je 15 let a dceři 14. Nemám manžela, jsem vdova,“ představila se žena štábu Novinek.

Odešla prý hlavně kvůli bezpečí dětí, aby mohly žít normálně, a ne ve stínu války. Chodí tu do školy a podle ní do kolektivu zapadly dobře.

„Byl tu na začátku trochu problém, ukrajinské děti nechtěli přijmout do školy, měli strach, že to naruší běh vyučování. Takže v loňském roce dojížděly do Stach do školy, přes hranici kraje. Nicméně od září jsou ve škole tady v Kašperských Horách,“ upřesnila Kmecová.

Ve volném čase chodí Kataryna dvakrát týdně na kurz češtiny, jezdí s dětmi na výlety po okolí a spolu s ostatními uprchlíky se stará o úklid jejich současného bydlení.

V domovině pracovala u soudu jako koncipientka, tady se musela naučit nové řemeslo. „Na začátku jsem dělala všechno, co bylo potřeba, myla nádobí, pomáhala v kuchyni, uklízela pokoje, pracovala na zahradě. Teď dělám dezerty, pracuju v cukrářství,“ ukázala na vystavené dorty a zákusky ve vitríně zdejší kavárny.

„V průběhu roku se naučila cukrářskému řemeslu, což považuju za úžasné, protože to není nic jednoduchého,“ hodnotila její snahu zaměstnavatelka.

S přijetím nových opatření známých jako lex Ukrajina 5, které začnou platit od 1. července, se situace zdejších Ukrajinců ale zkomplikovala. Zákonná úprava mění podmínky pobytu válečných uprchlíků.

Kdo je pod dočasnou ochranou v Česku déle než 150 dní a nespadá do tzv. zranitelné skupiny – např. děti do šesti let či důchodci – tomu stát přestane hradit nouzové ubytování. V Kašperských Horách ale měli přijít i o samotné místo v zařízení.

„Bylo jim řečeno, že se celá skupina, s výjimkou zranitelných, musí vystěhovat. A vznikla obrovská panika a stres, protože ti lidi netušili, co by měli dělat,“ vyprávěla Kmecová.

Kapacit pro dlouhodobé ubytování se ve městě a okolí totiž nedostává, zvlášť během sezony. Byty a pokoje jsou přednostně pronajímány turistům.

„Kdyby museli odejít ze zařízení ministerstva vnitra, tak by museli odejít úplně z regionu. A to by byl pro nás opravdu problém, zejména teď, když začíná hlavní sezona, nejen pro mě, ale i pro další, co fungují v pohostinství a gastronomii,“ řekla hoteliérka.

Nelíbilo se jí také, že informaci o vystěhování dostali jen pár týdnů před termínem. „Kdyby jim to řekli na rovinu už v březnu, bylo teď vše vyřešené,“ myslí si. „To není možné, najít si za tři týdny byt!“ dodala Kateryna Pohorelova. A nejen bydlení, v jiném regionu by musela začínat zase od začátku – shánět si práci i školu pro děti.

Kmecová tak spolu s dalšími obyvateli začala hledat řešení. Zveřejnila i otevřený dopis ministrovi Vítu Rakušanovi, ve kterém popsala situaci a žádala o přehodnocení daného řešení. „Doufali jsme, že se dopis dostane na ta správná místa a k lidem, kteří nám pomůžou,“ řekla.

„Je bezplatná rekreace zaměstnanců státu či bujaré večírky v rámci nejrůznějších školení v hotelu Šumava přednější, než smysluplná pomoc Ukrajincům? Můžete mi vysvětlit, proč nemůžou za nějaký rozumný poplatek zůstat v zařízení Ministerstva vnitra, v hotelu Šumava?“ ptala se mimo jiné ve svém textu publikovaném na sociální síti.

Dopis zabral. Úředníci z ministerstva i zástupci národní koordinátorky pro adaptaci a integraci uprchlíků Kláry Šimáčkové Laurenčíkové komunitu nakonec uklidnili, že šlo pravděpodobně jen o nedorozumění a pochybení v komunikaci.

„Kapacity ve státních zařízeních, tzn. i objekt v Kašperských Horách, i po 1. 7. nadále zůstávají vyčleněny pro zranitelné osoby,“ potvrdila Novinkám Hana Malá z odboru komunikace Ministerstva vnitra. „Aktuálně pracujeme na řešení, aby nezranitelné osoby v případě zájmu mohly využívat bydlení v objektech spadajících pod Ministerstvo vnitra i po 1. 7.“ dodala.

„Myslím si, že tyto chyby by se stávat neměly. Pro ty lidi je to náročné na psychiku, žijí někde, kde to neznají, a chtěli by být doma a je zbytečné je takto děsit,“ hodnotila hoteliérka přístup úřadů.

Ukrajinská komunita si oddychla a čekala na rozhodnutí, na kolik peněz je nově vyjde ubytování. Na informaci si museli počkat další týden. A částka je překvapila.

„Zařízení Ministerstva vnitra stanovilo částku nezranitelným osobám za ubytování ve svém zařízení na 18 000 Kč měsíčně na osobu. A co je nejhorší, tato částka se týká i jednoho pečovatele u dětí mezi 6–18 lety. Takže maminka se dvěma dětmi školou povinnými by mohla zůstat, ale bude platit 18 000 Kč měsíčně. Vzhledem k platům, které zde v regionu jsou, 20 až 25 tisíc hrubého měsíčně, je to naprosto nereálná částka,“ informovala na konci týdne Kmecová rozhořčeně na sociální síti.

„A řekli jim to osm dní před termínem, kdy musí začít platit. Takže je to skoro stejné, jako by jim řekli, ať se vystěhují,“ komentovala situaci pro Novinky. „Budeme bojovat alespoň o lidskou výpovědní lhůtu v délce dva měsíce,“ dodala, na čem se teď alespoň snaží s úředníky dohodnout.

Před větší vnitřní migrací uprchlíků kvůli novele lex Ukrajina varuje i ministerstvo práce v dokumentu, který analyzuje možnou podobu situace po 1. červenci, jak informoval server Seznam Zprávy. Podle ministerstva hrozí bytová nouze či hromadné přesuny uprchlíků do velkých měst. Situace se může dotknout podle jejich odhadů až 50 tisíc lidí.

„Přiznávám, že se na období po 1. červenci dívám s obavami a se starostí. Snažíme se v mantinelech schváleného zákona dělat vše, co umíme, proto, aby ty posuny byly co nejmenší,“ vyjádřila se Klára Šimáčková Laurenčíková serveru.

Obavy mají také neziskové organizace. O situaci v Kašperských Horách se podle zpráv Kmecové začíná zajímat například Člověk v tísni a snaží se v rozhovorech s úřady částku nájmu snížit.

„O situaci se zajímáme,“ potvrdil Novinkám Jan Černý z Člověka v tísni. „A přijde nám to neuvěřitelně nedomyšlené. Podobné částky bude prý stát požadovat ve všech ubytovacích zařízeních, které vlastní, protože je to navázané na předpis, který platí obecně a při úpravách lex Ukrajina 5 nebyl změněn tak, aby stát požadoval po uprchlících částky blížící se jejich možnostem,“ řekl.

„Dostupné bydlení v nějakém širším okolí (Kašperských Hor - pozn. red.) podle našich informací není. Přesto pro rodiny z hotelu budeme nějaké řešení hledat, ale situace je obdobná i v dalších státních objektech. Podobné špatné zprávy dostali rodiny v 2000 objektech, ve kterých se s ubytováním uprchlíků za čtyři dny končí,“ dodal.