Nejchudším dětem nelze přispět na školní oběd. „Je to chyba, napravím to,“ slibuje Bek

„Při přípravě programu na podporu školního stravování pro rok 2024 se MŠMT bohužel dopustilo chyby, která by poškodila nejohroženější děti. Omlouvám se za toto pochybení, nápravu zjednám okamžitě,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek na síti X.

Zatímco loni se v podmínkách pro získání dotace nic o omezení kvůli dávkám nepsalo, letos se objevil ve znění nový odstavec, který mimo jiné uvádí: „Žáka lze podpořit z Výzvy pouze v případě, že (…) zákonný zástupce dítěte není příjemcem dávek v hmotné nouzi, nepobírá dávky pěstounské péče, nečelí exekuci/insolvenci.“

„Taková úprava nedává vůbec smysl, protože omezí podporu právě těm nejpotřebnějším skupinám. S MŠMT už řešíme nápravu,“ připojil se ke kritice vicepremiér a šéf pirátů Ivan Bartoš na síti X.

Díky státní dotaci ve výši několika desítek milionů korun mohou neziskové organizace každý rok přispívat na oběd dětem, jejichž rodina si to nemůže dovolit. Takových rodin v poslední době přibývá.

Podílí se na tom dlouhodobě obecně prospěšná společnost Women for women s projektem Obědy pro děti. Jen za loňský školní rok zajistili teplé jídlo víc než 14 tisícům dětí za celkem 77 milionů korun.

Slova ministra o rychlé nápravě ocenili. I proto, že by to znamenalo změnu podmínek v polovině školního roku. Podle hlavní koordinátorky projektu Obědy do škol Jiřiny Novotné by s novými pravidly vypadla z programu v některých lokalitách významná část dětí. Zřejmě by musely čerpat podporu přes jiný program a přes kraje, což by mohlo být problematické.

„Nejvíce diskutabilní je exekuce a insolvence, protože ve vyloučených lokalitách může více jak třetina obyvatelstva být v exekuci. Zároveň, pokud je zákonný zástupce v insolvenci, znamená to, že aktivně přistupuje ke svému problému a snaží se ho řešit,“ poznamenala.

„Ohledně pěstounské péče na tom mohou být nejhůře právě prarodiče, kteří mají svoje vnoučata takto svěřena do péče. Bez této změny je vysoce pravděpodobné, že velké množství dětí, které počítají s obědy od ledna, z programu vypadne, a zůstane tak bez obědů,“ upozornila Novotná.

Sociolog Daniel Prokop upozornil, že větší roli na to, ke komu se podpora dostane, má organizace, která stanovuje vlastní interní pravidla pro žadatele. Systém pro podporu školních obědů by se podle něj měl nastavit jinak. I proto, aby se nepřekrýval s jinými programy.

Organizace dlouhodobě upozorňuje, že nejde jen o jídlo. Děti, které se obědů neúčastní, mohou trpět vyloučením z kolektivu, což vede ke zhoršení prospěchu, chování i docházky. Potvrdil to i jejich vlastní průzkum. U víc než poloviny dětí došlo díky pravidelným obědům ve školní jídelně ke zlepšení docházky. Třetina si zlepšila prospěch, u 62 procent se zlepšilo chování a zařazení do kolektivu.