Článek
Přesná čísla, kolik lidí v Česku trpí syndromem karpálního tunelu (SKT), lidově myšitidou, neexistují. Odhaduje se, že na sto tisíc lidí připadá více než pět set žen, u mužů se maximální čísla blíží ke třem stům. Jde o nejčastější nemoc z povolání. Až po ní následují alergický ekzém či astma.
„V roce 2018 SKT uplatňovalo jako nemoc z povolání podle údajů z Národního registru nemocí 460 lidí. U žen bylo uznáno 225 případů, u mužů 235. Ve 319 případech bylo onemocnění způsobeno prací v riziku lokální svalové zátěže a 141 případů prací s vibrujícími nástroji,“ sdělil Právu Pavel Urban ze Státního zdravotního ústavu.
Znamená to, že v prvním případě se syndrom projevil u těch, kdo vykonávali stereotypní činnost například u počítačů, ale také třeba hraním na klavír či uklízením. Za vibrujícími nástroji se skrývá třeba práce se sbíječkou.
Onemocnění karpálního tunelu nejčastěji vzniká kvůli práci s počítačovou myší.
Odborníci s nadsázkou říkají, že SKT je sice typickou civilizační nemocí, ale těmito obtížemi zřejmě trpěli i naši předci ve starověku. Zatímco u všech ostatních nemocí z povolání je vidět klesající trend, počet onemocnění karpálního tunelu vzrůstá. Reagovat na to musí i komerční pojišťovny. Už před více než pěti lety zařadila Uniqa pojišťovna jako první u nás také speciální krytí pro horní končetiny.
„Původně bylo určeno pro specifické profese – hudebníky, chirurgy nebo hodináře. Ale ukázalo se, že svých rukou a paží si cení lidé napříč populací bez ohledu na povolání. V současné době máme víc než dvacet tisíc pojistných smluv s tímto rizikem, které kryje jak pracovní, tak mimopracovní úrazy, ale také specifická onemocnění včetně nemocí z povolání,“ řekla Právu Eva Svobodová za Uniqu s tím, že u onemocnění rukou je na prvním místě jednoznačně v pojistném plněním SKT.
| 10 nejčastějších diagnóz nemocí z povolání v roce 2018 |
|---|
| 1. Syndrom karpálního tunelu – 460 případů |
| 2. Alergická kontaktní dermatitida – 108 případů |
| 3. Svrab – 83 případů |
| 4. Pneumokonióza uhlokopů – 63 případů (poškození plic způsobené vdechováním anorganického prachu) |
| 5. Astma převážně alergické – 56 případů |
| 6. Skákavý prst – 33 případů (onemocnění omezuje pohyb prstu) |
| 7. Rhizartróza – 31 případů (degenerativní onemocnění palce ruky) |
| 8. Syndrom kubitálního tunelu – 28 případů (onemocnění nervů v oblasti vnitřní strany loktu) |
| 9. Radiální epikondylitida – 24 případů (onemocnění lidově zvané tenisový loket) |
| 10. Porucha sluchu z hluku – 20 případů |
Česká pojišťovna speciální pojištění karpálních tunelů neposkytuje, ale toto riziko je možné ošetřit v rámci pojištění nemocí. „Je tak zahrnuto v pojištění hospitalizace i v pojištění pracovní neschopnosti,“ sdělila deníku Právo Ivana Buriánková, tisková mluvčí ČP.
Pokud jde o prevenci tohoto onemocnění, platí i tady obecná pravidla zdravého životního stylu: při problémech se zápěstími se musíme vyhnout jednostranné zátěži dané ruky, ať už při sportu, nebo při práci. Je vhodné používat co nejvíce opačnou ruku – praváci levou a leváci pravou. Při práci s počítačem se doporučuje např. ergonomická podložka na myš, existují i cviky ke správnému uvolnění zápěstí.
Léčba SKT je možná v počátečních stadiích fixací zápěstí stahovacím obinadlem, případně sádrové dlahy, bolesti se tlumí ledem nebo léky. Pokud problémy pokračují, je obvykle nutná operace.