Hlavní obsah

Nejčastější chybou u výpočtu důchodů je stanovení invalidity, tvrdí ombudsmanka

Právo, vtk

Kancelář veřejného ochránce práv za poslední dva roky prošetřovala 185 stížností týkajících se důchodů a v 87 případech zjistila pochybení. V letech 2014 a 2015 dostala v této problematice 857 podnětů, pochybení zjistila u 47 případů, sdělila v úterý ombudsmanka Anna Šabatová. Podle ní byly nejčastějšími nedostatky chybná práce s lékařskými posudky a špatné stanovení data vzniku invalidity.

Nejčastějším problémem u výpočtu důchodů je stanovení invalidity, tvrdí ombudsmankaVideo: Vladimír Klepáč, Právo

Článek

Šabatová ale upozornila, že ČSSZ vyplácí zhruba 3,5 miliónu důchodů a každý rok se zabývá 216 tisíci žádostmi o důchod, tedy počet nalezených pochybení je vzhledem k těmto číslům velmi nízký.

Na veřejnost současně apelovala, aby byli lidé důslední a pečliví v případě dokladů, které dodávají ČSSZ k žádosti o penzi. Ve zdravotní kartě u obvodního lékaře by podle jejích slov měly být všechny zprávy od ostatních lékařů specialistů. Lidé by si měli schovávat nejen evidenční listy důchodového pojištění, jejichž kopie vystavuje každoročně zaměstnavatel, ale také staré výplatní pásky a jiné doklady o zaměstnání.

„Pokud není zdravotní karta u lékaře úplná nebo třeba bývalý zaměstnavatel zkrachoval a evidenční listy důchodového pojištění chybí, je to velký problém. Řízení o stanovení důchodu se prodlužuje a je složité jeho výši určit. Lidem pak hrozí sociální problémy,“ Šabatová.

Neúplné doklady mohou ovlivnit výši důchodu

Posudkoví lékaři rozhodují o tom, kdy nastalo u žadatele o invalidní důchod jeho onemocnění či postižení, které mu znemožňuje být plně zaměstnaný. Vycházejí z údajů ze zdravotní karty od obvodního lékaře. Problém je ale v tom, že tyto karty jsou často neúplné. Lidi totiž hromadí lékařské zprávy od specialistů (např. gastroenterologů, psychiatrů, ortopedů) doma v šuplících, místo aby je nosili obvodnímu lékaři a on je založil do jejich karty.

Když pak posudkový lékař otevře kartu a má stanovit termín, kdy nastala invalidita pacienta, a od jakého data má nárok na důchod, nemá úplné podklady. Termín invalidity určí špatně, což má pak vliv na výši důchodu.

Šabatová například řešila případ muže s neúplnou kartou, který pobíral 15 let zbytečně nízký důchod. Až dodatečně mu byl zvýšen ze zhruba 4800 korun měsíčně na bezmála dvojnásobek a ČSSZ mu ještě doplatila 400 tisíc korun.

Pomoci může i svědectví

Stejná důslednost je nutná i při nakládání s doklady potvrzujícími, kdy a kde byl občan zaměstnaný. „Někdy se ztratí nejen proto, že bývalý zaměstnavatel zkrachoval, ale například povodeň zničí archív s listy důchodového pojištění. Pak lze použít jako doklad o někdejším zaměstnání i členskou knížku v ROH nebo svědectví bývalého kolegy,“ doplnila Šabatová.

Zdůraznila, že ČSSZ obvykle reaguje na všechny připomínky ve sporných případech velmi rychle. „Vzhledem k obrovskému množství důchodů, které vyplácí, nejsou pochybení tak velká,“ dodala ombudsmanka.

Anketa

Máte přehled o dokumentech nutných pro přiznání důchodu?
Ano
45,2 %
Ne
54,8 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 434 čtenářů.
Související témata:

Výběr článků

Načítám