Článek
Změnilo se myšlení české společnosti od roku 1989?
V určitém směru se myšlení české společnosti změnilo. Nicméně bavíme-li se o vyšší hodnotové orientaci české společnosti, tak ta zůstává vlastně po těch třiceti letech docela stejná. Většina životů se točí kolem trojčlenky rodina, práce a přátelé.
I ve většině výzkumů lidé udávají, že právě tyto tři aspekty života jsou pro ně velmi důležité, na rozdíl od dalších aspektů jako například náboženství nebo politika. Ty ztrácejí na důležitosti. Tři hodnotové okruhy rodina, práce a přátelé ale zůstávají stále stejné.
Vnímá generace, která komunismus nezažila, jinak demokracii?
Určitě. Kontext, ve kterém člověk vyrůstá, je hrozně důležitý pro získání a zformování politických postojů. Proto generace, která vyrůstala v demokracii, nemá žádný pozitivní vztah ke komunistickému režimu a naopak si vybudovala pozitivní vztah k demokracii.
Rozhovor se sociologem Lukášem Linkem.Video: Novinky
Rozdíly se pohybují až kolem dvaceti procentních bodů. Lidé v české společnosti, kteří vyrůstali za tvrdého komunismu, tedy v padesátých letech, podporují demokracii ze čtyřiceti až padesáti procent. Naopak lidé, kteří se narodili po roce 1970 a roce 1980, ji podporují ze sedmdesáti až osmdesáti procent.
V analýzách je vidět také rozdíl mezi tím, zda lidé vyrůstali do roku 1968, nebo později. Příchod sovětských vojsk způsobil výrazné změny v tom, jak se formovaly politické postoje. Můžeme vidět, že lidé, kterým bylo 15 do roku 1968, podporují komunismus mnohem více než lidé, kteří se narodili později.
Jaký vztah má mladší generace k socialismu?
Ten vztah je zásadně negativní. Je ovlivněn tím, že oni nevědí, co socialismus byl. Málokdo si dokáže představit běžný život za komunismu, například ve firmě, v kancelářích nebo v novinách.
Svět byl jinak strukturován, byl prodchnut autocenzurou, malými ambicemi a tak dále. To současná generace vůbec nezná.
Nahlížejí lidé v České republice jinak na demokracii než lidé žijící v západních státech, kteří komunismus nezažili?
Ano. Existuje rozdíl mezi postoji k demokracii u západoevropských společností a postkomunistických společností. Rozdíl primárně leží v tom, že obyvatelé v západních státech hodnotí demokracii na základě hodnot, principů a norem, které ztělesňuje.
V postkomunistických zemích je podpora demokracie založená spíš na názoru, že za demokracie je dobře. Postoj je více instrumentální a není založen tolik na hodnotách jako v západoevropských společnostech.