Článek
Za autora plánu atentátu na Heydricha je historiky považován brigádní generál František Moravec, který ve Velké Británii řídil čs. exilovou zpravodajskou službu. Plán se začal rodit krátce poté, co se v září 1941 Heydrich stal zastupujícím říšským protektorem a začal krvavě potlačovat domácí odboj.
Rekonstrukce operace Anthropoid: Záběry z historického mercedesu i pohled z dronu
Kolem postoje Beneše k atentátu je podle Kokošky řada interpretací. „Víme, že v počáteční fázi, v říjnu 1941, přípravu operace zastavil z obavy, že by atentát mohl být okupačním režimem využit k rozsáhlým represáliím. Ale výcvik výsadku se znovu rozběhl a není jasné, zda s Benešovým novým souhlasem, nebo nikoliv,“ řekl Kokoška.
Odboj navrhl útok na kolaboranta Moravce
„Pak je tu otázka varovné depeše z května 1942, kdy domácí odboj navrhl, aby byl místo atentátu na Heydricha proveden útok na českého Quislinga – kolaboranta Emanuela Moravce. Nevíme, co se tehdy odehrálo v Londýně, jak Beneš reagoval na depeši,“ řekl historik. Existují podle něj rozporuplná svědectví ohledně atentátu na Heydricha. Ani britská strana nevěděla, v jakém rozsahu je Beneš informován.
„V jednom britském dokumentu se konstatuje, že jeho postoj byl váhavý, ale nakonec se k myšlence atentátu připojil,“ podotkl Kokoška.
Atentát na Heydricha: Odvahu střídala krutost a smutný konec
Objasnění by podle něj bylo třeba, protože se to promítá do různých interpretací atentátu. „Například v tzv. sudetoněmecké interpretaci se tvrdí, že Beneš atentát nařídil proto, že počítal s masivní odvetou. A že to bude dobrý argument, aby prosadil své požadavky, včetně vysídlení sudetských Němců. Bez pramenů ji nelze vyvrátit, ale je málo pravděpodobná. V jednom z dokumentů se říká, že Beneš nechce nařídit atentát bez dohody s domácím odbojem, protože z odvetných nacistických represálií by pak mohla být propagandisticky obviňována londýnská exilová vláda,“ dodal Kokoška.
Letěli s Poláky
Nejasnosti jsou i kolem samotného výsadku skupiny Anthropoid na území protektorátu v prosinci 1941, kterou tvořili Jan Kubiš a Josef Gabčík. „Skupina byla vysazena mimo plán. S tím, že má být využit let, který byl k dispozici. Povedlo se ho získat od polské strany, která měla k dispozici moderní letouny Halifax. Tak najednou letěly tři výsadky,“ dodal historik. Tehdy se do protektorátu dostali i příslušníci výsadků Silver A a Silver B.