Neházejte všechny do jednoho pytle, říká syrský uprchlík studující v Česku

Myslím, že začít žít úplně od začátku na novém místě musí být těžké pro každého. Musíte tvrdě pracovat, abyste dosáhli cíle. Pro mě je to výzva, baví mě to, ale občas to je dost náročné.

Dokončit školu, najít dobrou práci. Doma v Sýrii jsem studoval pět let anglickou literaturu, ale kvůli válce jsem ji nemohl dokončit. V Jordánsku jsem musel začít studovat od začátku, potom znova v Česku. Doufám, že tady už to vyjde.

Všechno bylo úplně jiné, než jsem byl zvyklý – prostředí, žít s ostatními studenty… Museli jsme se hlavně naučit, jak jednat s místními lidmi. Je důležité, abychom pochopili jejich myšlení, aby nás dobře přijali.

Pro mě i ostatní studenty bylo jediným vážným problémem, že většina lidí kolem nás vypadala, že jsou proti nám. Možná proto, že jsme cizinci nebo máme tmavší pleť, nebo se nás báli, nevím proč. Ale teď je to lepší, protože když nás lidé každý den potkávají, tak je vidět, že si na nás zvykají.

Čeština je pro mě i pro ostatní studenty z Jordánska velmi těžká. Není to jako angličtina nebo francouzština, které jsem studoval ve své zemi. Čeština má hodně těžkých slov, časování a skloňování. Ale snažím se ze všech sil, chci se v tom jazyku zlepšit.

Doufám, že jednoho dne se budu moct vrátit domů. Umím si představit, že bych tam pracoval třeba pro nějakou firmu s konexemi v Česku.

Nemám. Přestěhovat se zase do jiné země by znamenalo opět začít od nuly – a to nechci. Musel bych se učit další jazyk. Takže jsem se rozhodl, že bych chtěl zůstat tady, pokud to půjde. Líbí se mi tady.

Požádal o víza a dostal je. Je tam rok a půl. Od té doby, co jsem v Česku, jsem se s ním viděl dvakrát. To první shledání bylo skvělé. Viděli jsme se po půl roce.

Učí se jazyk, mluví už dobře a během tří měsíců by měl dostat práci.

Bratr žije v malém městě, je to daleko od Mnichova nebo Berlína. Říkal mi, že lidé kolem něj jsou přátelští a mají ho rádi, má malé dítě, takže když ho vidí, není to tak, že by se ho báli. Viděl jsem to na vlastní oči.

Všichni syrští studenti včetně mě jsou absolutně proti takovým útokům, které byly v Evropě. Chceme mír. Chceme, aby byli lidé šťastní, aby všichni byli v bezpečí. Chápu, že se lidé bojí. Ale oni si myslí, že jsou za ty útoky zodpovědní všichni muslimové. Že všichni muslimové, kteří přicházejí, jsou teroristi a chtějí to tady zničit. Ale nemůžeme dávat všechny do jednoho pytle a diskriminovat lidi kvůli špatným činům jiných lidí.