Lidovci na dně: Šílenství, vražedná politika pro jejich vlastní voliče, komentuje politolog

Poslední průzkum agentury Kantar TNS pro Českou televizi přisoudil lidovcům 2,5 procenta voličské podpory, pokud by se volby konaly letos v říjnu.

Ani agentura Median nevěří ve vstup KDU-ČSL do Sněmovny. Podle jejího posledního průzkumu by lidovci v hypotetických říjnových volbách získali 4 procenta hlasů a skončili by tak pod pětiprocentní hranicí.

„KDU-ČSL se dosud udržela díky tomu, že nabízela na jednu stranu konzervativně-středovou politiku, na druhou stranu sociální. Pro lidi, kteří nechtějí volit pravici, pro rodiče více dětí a seniory byla strana alternativou. Jenomže to, co dnes tato strana dělá, je šílenství. Neuvědomuje si, kdo jsou její voliči a jakou politiku od ní očekávají,“ vysvětluje si mizerné výsledky lidovců v průzkumech politolog Valeš.

Jurečka si podle něj obrazně naběhl na vidle, když si vybojoval ministerstvo práce a sociálních věcí. „Kdyby byl prozíravý, tak od toho dá ruce pryč. Od začátku bylo jasné, že je to resort, ve kterém se bude nejvíce šetřit. Teď místo toho, aby lidovci hájili svoje voliče, tedy mladé rodiny nebo důchodce, se sami podílejí a iniciují opatření, která tyto skupiny ekonomicky likvidují,“ míní Valeš.

Připomněl sníženou valorizaci penzí, kterou vláda prosadila od letošního června a která důchodcům přidala zhruba o tisíc korun měsíčně méně, než bylo v plánu, nebo konsolidační balíček, který zase připraví rodiče s dětmi o možnost odečíst si z daní školkovné nebo získat tzv. slevu na manželku.

„Lidovci si hráli na ochránce rodiny, ale dělají politiku, která vyhovuje městskému voliči TOP 09 či ODS a která je vražedná pro jejich vlastní voliče,“ shrnul Valeš.

Podle Kunštáta je zcela evidentní, že KDU-ČSL není schopná stabilizovat svou podporu na pěti až sedmi procentech, jakou měla ještě v roce 2013 až 2017.

Za propadem vidí i vymírání její členské základny a voličů. „Je to strana starých lidí. Neumí oslovit střední či mladší generaci a navíc má regionální problém. Nikdy nebyli schopni etablovat se v sekulárních částech republiky, v Čechách nebo na severní Moravě,“ poznamenal Kunštát.

Právě regionální ukotvenost na jižní Moravě podle něj působí lidovcům potíže. Těžko totiž strana dosáhne v celostátních volbách více než 5 procent, pokud se opírá jen o pár religiózních regionů.

„Lidovcům chybí osobnosti, které mají leadership, které dokážou na základě svého charismatu přitáhnout nové voliče. Od Miroslava Kalouska tam nevidím osobnost takového ražení, ať už si myslíme o Kalouskovi cokoliv,“ dodal Kunštát s odkazem na bývalého lidoveckého předsedu, který po odchodu ze strany založil TOP 09.

Straně navíc podle Kunštáta chybí i mluvčí na jednotlivé otázky, např. odborník na zahraniční vztahy, ekonom apod.

Podle Valeše by KDU-ČSL pomohlo vyměnit vedení. „Musela by nastoupit úplně jiná garnitura úplně jinak přemýšlejících lidí, kteří budou více sociální,“ poznamenal. „Nevidím v čele lidovců nikoho rozumného. Současná politika lidové strany popírá samý smysl její existence, proto nemá na existenci nárok,“ dodal.

Politologové se shodují, že další naděje na existenci je pro lidovce pouze koalice Spolu, ve které strana kandidovala spolu s ODS a TOP 09 v roce 2021 a ve které také kandidují do Evropského parlamentu.

I podle Kantaru by Spolu mělo ve volbách, pokud by se konaly v říjnu, asi 21,5 procenta.

Lidovci mají od voleb v roce 2021 ve Sněmovně 23 poslanců, v Senátu mají zákonodárců 12.

Ve vládě sedí jejich představitelé Marek Výborný, Marian Jurečka a Petr Hladík v čele silových resortů zemědělství, práce a sociálních věcí a životního prostředí. V krajích mají jediného hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha. V Evropském parlamentu mají dva představitele, Michaelu Šojdrovou a Tomáše Zdechovského.

V roce 1996 získali lidovci ve volbách 8 procent voličů, o dva roky později to bylo o jeden procentní bod více. Přes 14 procent voličů získali lidovci v koalici s US-DEU v roce 2002. V roce 2006 pak získali přes 7 procent voličů, o další čtyři roky později se do Sněmovny nedostali, když skončili s 4,4 procenta.

Návrat slavila KDU-ČSL o další tři roky později v předčasných volbách v roce 2013, kdy získala necelých 7 procent voličů. V roce 2017 spadli o další procentní bod níž a získali 5,8 procenta.