Nefunkční testy? Za nízkými počty pozitivních žáků může být i to, že dlouho seděli doma

Nízké procento pozitivních žáků se totiž dá vysvětlit i tím, že děti prostě byly dlouho doma a neměly se kde nakazit, míní někteří odborníci.

Podle ministerstva zdravotnictví se za první dva dny otestovalo 521 660 žáků a školských pracovníků, přičemž z tohoto počtu testy odhalily „nižší stovky pozitivních případů”. Například v pražských školách z téměř 50 tisíc otestovaných lidí bylo pozitivních dvacet vzorků.

Radní Prahy pro školství Vít Šimral (Piráti) to na sociálních sítích dával do možné souvislosti s tím, že používané antigenní testy jsou neúčinné. Podobného názoru jsou i někteří odborníci, mezi ně patří například bývalý ministr zdravotnictví a současný poradce premiéra Roman Prymula.

Nízké počty pozitivních záchytů ale naopak nepřekvapily biochemika a prorektora pro vědeckou činnost na Univerzitě Karlově Jana Konvalinku, který by za tím primárně nehledal neúčinnost testů.

„U dospělých vychází incidence na zhruba jedno promile i velmi citlivými PCR testy, takže číslo pod promile u dětí mi připadá OK. Dalo se to čekat,” reagoval na dotaz Novinek Konvalinka, který například na začátku pandemie vloni na jaře pomáhal budovat laboratorní kapacity na analýzu vzorků.

Zároveň doplnil, že testování ve školách, které se v současnosti provádí pomocí neinvazivních antigenních testů, má smysl, protože se takto mohou odhalit možná ohniska nákazy.

To, že děti prostě kvůli uzavření škol a téměř všech společenských aktivit v poslední době zůstávaly doma a riziko nákazy bylo minimální, v této souvislosti připustila i hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

„Nízké číslo zachycených pozitivních případů naznačuje, že dosavadní opatření měla smysl. Žáci přišli do škol z domácností, kde bylo riziko minimální,” uvedla v tiskové zprávě ministerstva k situaci ve školách Svrčinová.

Mezi těmi, kdo v minulosti kritizoval používání antigenních testů a jejich vypovídající hodnotu, je i lékař a bývalý národní koordinátor testování Marián Hajdúch. Například v úterním rozhovoru pro DVTV prohlásil, že tento typ testů není určen pro samotestování bezpříznakových dětí a efekt se bude blížit nule. Na dotaz Novinek, zda odhalené promile případů u žáků nemůže spíše souviset se zavřením dětí doma, přiznal, že i to je jeden z faktorů.

„V obecné rovině, oba faktory hrají svoji roli. V populaci dětí, které nechodily do školy, incidence klesla. To má logiku a je to vidět i z demografických populačních dat. Zavřením škol se omezí kontakty a epidemie upadne, to je pravda. A teď, pokud do takto nízké populační prevalence nasadíte tento typ testování, tak vám ultimativně musí vygenerovat velmi malá čísla,” uvedl Hajdúch.

Efekt testování a zachycené případy ve školách ale podle něj nebudou mít velký vliv na celorepublikové statistiky a vývoj situace.

„Když děti zavřete, tak incidence klesne, když školy otevřete, stoupne. Spočítejte si to, na celou republiku, máte třeba 100 až 200 dětí v jednom kole testování. Nemám ale přesná data. A když odstavíte z populace při pěti tisících denních přířůstcích stovku, tak to ani epidemiologicky nepoznáte. Každý vyloučený je dobře, ale v tuto chvíli to nebude mít velké dopady v obecné rovině,” míní Hajdúch.

Zlepšení situace by zároveň nepřičítal testování ve školách, ale spíše rotačnímu schématu, kdy se skupiny žáků z rozhodnutí vlády střídají po týdnech na prezenční a distanční výuce.

„Pravdou je, že děti nyní zapojujeme do rotačního modelu, který bude počet kontaktů snižovat, a pokud se situace alespoň trochu zlepší, tak to bude zejména tou rotací, a krajně nepravděpodobně testováním,” dodal.