Nechci to ignorovat. Pavel žádá informace ze sedmi kartonů archivních spisů k Fremrově kauze

„Od nástupu do úřadu jsem opakovaně zdůrazňoval, že vystavět silný a nezávislý Ústavní soud je jednou z mých nejdůležitějších povinností. Každou osobnost české justice, kterou na pozici ústavního soudce navrhuji, vybírám po pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací,“ uvedl ve středu prezident na Twitter.

Zdůraznil také, že to platí i u Roberta Fremra. „Není mi proto lhostejné aktuální prohlášení ÚSTR, že se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů. Údajně je doposud nikdo systematicky nestudoval,“ tvrdí.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v pondělí oznámil, že bude studovat působení nominanta na ústavního soudce Fremra v rámci komunistické justice mezi lety 1982 a 1989. „Ke kauze Olšanské hřbitovy se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů, které doposud nikdo systematicky nestudoval,“ napsal ÚSTR v pondělním prohlášení.

„Požádal jsem proto o poskytnutí relevantních informací a zdrojů v této věci, abych se detailně seznámil s jejich obsahem. Požádal jsem také Archiv hl. města Prahy o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají případů, kde Robert Fremr rozhodoval,“ napsal dále prezident.

A doplnil: „Nemám v úmyslu jakékoliv rozhodnutí přezkoumávat, ale nechci ignorovat upozornění na nové, dosud neposouzené informace. Až se s nimi seznámím, bez odkladů zveřejním své rozhodnutí.“

Pavlovu nominaci Roberta Fremra na ústavního soude schválil minulý týden Senát; podle ústavních právníků, které Novinky oslovily, to ale neznamená, že ho musí prezident jmenovat.

Sám prezident v minulých dnech uvedl, že nechce kvůli novým informacím „lámat situaci přes koleno“, a tak si jeho jmenování ještě rozmýšlí.

Důvodem k tomu jsou sporné informace z jeho minulosti. Například senátoři Marek Hilšer a Hana Marvanová prezidentovi napsali, že přítomnost Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná kvůli tomu, že za minulého režimu mezi lety 1983 a 1985 soudil případy více než stovky emigrantů, kteří pak přicházeli o majetek a jejichž rodiny čelily perzekucím.

Fremr musel vysvětlovat i své dřívější působení v roli soudce v tzv. kauze Olšany, v níž v roce 1988 odsoudil ve zmanipulovaném procesu mladíky za poškození hrobu sovětských vojáků.

Jako „ideového vůdce“ skupiny odsoudil i Alexandra Ereta, na němž přiznání vynutila StB. Ten přitom na hřbitově vůbec nebyl a u soudu to pak i říkal s odkazem na vynucené přiznání. Fremr řekl, že o zapojení StB do kauzy nevěděl a je to pro něj novinka. Uznal, že řada důkazu byla pořízena protiprávně a soudci je správně neměli v líčení použít.