Nečasova vláda přežila další hlasování o nedůvěře

„Pro návrh hlasovalo 92 poslanců, proti návrhu hlasovalo 97 poslanců,“ informoval po sečtení hlasů zpravodaj František Laudát (TOP09). „Konstatuji, že Poslanecká sněmovna návrh usnesení nepřijala,“ konstatovala následně šéfka komory Miroslava Němcová (ODS).

K vyslovení nedůvěry vládě bylo třeba 101 poslaneckých hlasů. Při hlasování chyběli například nezařazená Kristýna Kočí, ministr Karel Schwarzenberg (TOP09) nebo nezařazený Jiří Šlégr.

Krátce po ukončení zasedání kritizoval opozici premiér Nečas. Ve svém prohlášení uvedl, že prezidentovu amnestii využila jako záminku ke svržení vlády, „aniž měla dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně a věrohodný plán B, co bude dál“. Nečas dodal, že v případě vyslovení nedůvěry by po předčasných volbách následovala vláda sociální demokracie s komunisty.

Čtvrteční jednání se táhlo od deseti hodin dopoledne. U řečnického pultu se vystřídaly desítky poslanců, převážně z řad opoziční ČSSD, Věcí veřejných a KSČM. Naopak poslanci koalice často ve sněmovních lavicích chyběli.

Kontrasignaci premiéra si vzal jako jeden z prvních řečníků na mušku předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Premiér není podpisový automat," opřel se do Nečase, který dříve tvrdil, že kontrasignace prezidentské amnestie premiérem je ústavní zvyklostí. Jeho kolega Ladislav Šincl o pár hodin později rovnou prohlásil, že prezident Klaus byl buď v „silvestrovském rauši“, nebo šlo o pečlivě připravenou akci.

Svého koaličního partnera nešetřil ani ministr zahraničí a kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg (TOP09). Přiznal, že amnestii nejprve uvítal, neboť věznice jsou podle něj "vysoké školy zločinu". Řekl ale, že se mu nelíbí, že premiér vládu o amnestii neinformoval. Podle Schwarzenberga tím vyjádřil nedůvěru vlastní vládě. "Tato amnestie je nešťastná," uzavřel Schwarzenberg, který následně Sněmovnu opustil.

Nečas na zasedání Sněmovny zval i prezidenta Klause. Chtěl, aby amnestii před poslanci hájil sám. Klaus však pozvání odmítl se slovy, že „amnestie je tak jasná, tak jednoduchá, tak přesná, tak každému, kdo chce jí rozumět, srozumitelná, že je naprosto bezcenné ji nějak znovu vysvětlovat."

Amnestii tak dlouze dopoledne vysvětloval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Mimo jiné řekl, že poškození v případech, na které se z důvodu neúměrné délky řízení vztahuje amnestie, o nárok na náhradu škody nepřicházejí. Věc je ale podle něj záležitostí civilního řízení.

Takový výklad odmítl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. „Hrad mluví nesmyslně, nesprávně,“ prohlásil.

Prezidentský pardon však nebyl to jediné, kvůli čemu opozice vládu "tepala". Vít Bárta z Věcí veřejných například zdlouhavě hovořil o problému vysokých cen i půjček, další opoziční poslanci pak vládou schválené církevní restituce.

Už tradičně odrážel kritiku svými "špílci" ministr financí Miroslav Kalousek. Se zástupci Věcí veřejných se chvíli přel o definování smrtelných hříchů. Na komunistického poslance Miroslava Grebeníčka, jemuž během projevu zvonil telefon, zase Kalousek křičel, ať si mobil vypne a pak pokračuje.