Nečasová je vinna v kauze zneužití rozvědky, dostala podmínku

„Bylo jednoznačným a nezvratným způsobem prokázáno, že se všichni obžalovaní dopustili jednání popsaném v obžalobě,“ uvedla soudkyně Pavla Hájková.

Podle obžaloby nechala tehdejší šéfka kabinetu premiéra Nečase Nagyová nezákonně sledovat jeho manželku Radku, aby urychlila coby jeho milenka jeho rozvod. Nechala prý rovněž sledovat dva zaměstnance Úřadu vlády.

Kromě Nečasové jsou obžalovaní vysoce postavení vojenští důstojníci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek. Obžalovaní vinu popírají, podle nich se jednalo o prověřování nebezpečí týkající se Nečasovy rodiny.

Obžalovaní se hájili tím, že šlo o činnost vojenského zpravodajství v souladu se zákonem. Monitorováním prostoru kolem bydliště tehdejšího premiéra a jeho rodiny se měla potvrdit či vyvrátit údajná hrozba vůči premiérovi kvůli armádním zakázkám. Nečas u soudu vypověděl, že pokyny ke sledování dal on, nikoliv Nagyová (nyní Nečasová). „Tato obhajoba byla nezvratně vyvrácena provedenými důkazy,“ konstatovala Hájková.

Soudkyně také poznamenala, že výpovědi obžalovaných se diametrálně liší mezi těmi v přípravném řízení a u hlavního líčení. Před soudem podle Hájkové obžalovaní náhle sjednotili své výpovědi tak, aby korespondovaly vzájemně i s výpovědí Petra Nečase.

Nagyová vypověděla v přípravném řízení, že získala informace o tom, že je tehdejší premiérova manželka Radka Nečasová „obklopena divnými lidmi, snad jehovisty“. Kvůli tomu oslovila spoluobžalovaného Páleníka, ale Nečasovi o tom neřekla. S Kovandou pak měla řešit problémy s řidiči a Nečas o tom rovněž nevěděl.

U hlavního líčení ale Nagyová sjednotila svou výpověď se svým současným manželem. Údajně se jí měl svěřit s obavami ohledně osoby, která se měla pohybovat kolem jeho tehdejší manželky. Nagyová prý pouze poskytla součinnost, o kterou ji Nečas požádal. „Výpovědi obžalované Nečasové z přípravného řízení a hlavního líčení si vzájemně protiřečí,“ podotkla Hájková, podle níž je výpověď Nagyové účelová.

Stejně tak je podle soudu Nečasova výpověď v rozporu s důkazy. „(Nečas) vypovídal nepravdu ve snaze pomoci své současné manželce. Byl výrazně v submisivním postavení, obžalovaná ho komandovala, nadávala mu... Proto se rozhodl vypovídat u soudu úmyslně nepravdivě i za cenu, že může být stíhán za křivou výpověď,“ prohlásila Hájková.

„Motivem jednání obžalované byla hluboká nenávist vůči tehdejší manželce tehdejšího premiéra Radce Nečasové, kterou častovala těmi nejsprostšími nadávkami,“ řekla soudkyně Hájková. „Snahou bylo prokázat její (Radky Nečasové) údajnou nevěru ve světle toho, co jí (Nagyové) řekla její kartářka,“ dodala.

Z odposlechů podle soudu vyplývá, že Nagyová na Nečase tlačila, aby se co nejdříve rozvedl a neotálel s tímto rozhodnutím. „Řekni jí to ihned, ihned jí to řekni. Už mě nebaví sedět doma jako nějaká čekanka,“ četla soudkyně přepisy odposlechů.

Nagyová měla dále podle Hájkové obrovský, nezdravý vliv na Nečase a ovlivňovala jak jeho soukromý, tak jeho pracovní život. Jako příklad uvedla výpověď tehdejší místopředsedkyně vlády Karoliny Peake, která se vyjádřila, že jí Nagyová například vysvětlila, že není možné, aby se chovala na ministerstvu obrany tak samostatně a nekonzultovala své kroky s premiérem, což měla dělat prostřednictvím Nagyové.

Při ukládání trestu soudkyně vzala v potaz dosavadní bezúhonnost Nagyové. „Žádná jiná polehčující okolnost shledána nebyla,“ řekla Hájková. Jako přitěžující pak soudkyně vidí fakt, že Nagyová byla tím, kdo celou protiprávní činnost zorganizoval a řídil a nebýt jí, tak k ní nedošlo.

„Vzhledem k těmto okolnostem i době od zahájení trestního stíhání a průtahům, které nezpůsobili obžalovaní, soud dospěl k závěru, že je na místě uložit tresty nižší, výchovné, s podmíněným odkladem,“ odůvodnila uložené tresty Hájková. Obžalovaní mají také zákaz činnosti spočívající ve vedoucí funkci ve státní správě (pro Nagyovou), respektive ve zpravodajských službách. Všichni jej mají na pět let.

Obvodní soud pro Prahu 1 vynesl v kauze už třetí rozsudek, případ má na starosti druhá soudkyně. Původní soudkyně Helena Králová čtveřici obžalovaných už dvakrát osvobodila, její rozsudky ale pokaždé zrušil pražský městský soud a případ vracel k novému projednání.

Nakonec Králová o případ přišla, protože podle městského soudu rozhodovala jednostranně, a byl přidělen soudkyni Pavle Hájkové.

Na Královou nedávno podal kárnou žalobu ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli nerespektování požadavků odvolacích soudů v několika kauzách, mimo jiné právě ohledně údajného zneužití Vojenského zpravodajství.