Článek
"Po tom, co proběhlo ve středu, k tomu není sebemenší důvod," řekl Nečas. Schůzku s Kocábem označil za korektní, která končila podáním rukou a poděkováním za Kocábovo působení.
"Dohodli jsme se, že pan Kocáb nabídne rezignaci. Považuji tu situaci z lidského hlediska za velmi nedůstojnou. Skoro se divím, že pan Kocáb je ochotný něčím podobným projít. Musí vědět, že za těchto okolností spolupráce na úřadu vlády nemůže pokračovat," uvedl Nečas.
Ohlásit moji rezignaci do médií dříve, než z mé vlastní vůle skutečně proběhne, považuji za nesolidní, stejně jako slova premiéra o mé údajné lásce k funkci.
„Úřad vládního zmocněnce pro lidská práva si nedůstojnou hru na vynucenou dobrovolnou rezignaci nezaslouží. Na funkci jsem nikdy nelpěl a nelpím, ale tuto hru hrát nehodlám,“ vzkázal Nečasovi Kocáb v tiskové zprávě. Středeční setkání pak zastánce lidských práv podrobně popsal.
Podle něj mu Nečas poděkoval za odvedenou práci a změnu na postu nezdůvodnil jeho nekompetentností, ale plány na restrukturalizaci úřadu, s nimiž by prý nesouhlasil. Svoji rezignaci pak Nečasovi na konci schůzky přislíbil, ale krátce před 17:00 mu poslal ještě SMS zprávu, v níž ho žádal o další schůzku ohledně okolností jeho odchodu.
„Pochopil jsem premiérův politický zájem, abych mu jeho problém s lidskými právy ulehčil rezignací a chtěl jsem mu i vyhovět. Ale rezignace na jakoukoliv funkci má i formální náležitosti a ohlásit moji rezignaci do médií dříve, než z mé vlastní vůle skutečně proběhne, považuji za nesolidní, stejně jako slova premiéra Petra Nečase o mé údajné lásce k funkci,“ uzavřel Kocáb.
Doplnil také, že premiérova poradce Romana Jocha, který úřad kritizoval, pozval na osmihodinovou návštěvu úřadu, aby mu některé jeho námitky vyvrátil či vysvětlil.
Kocáb byl na odchodu několikrát
Vládní mluvčí Martin Kupka ve středu ohlásil, že se Nečas s Kocábem dohodli, že zmocněnec pro lidská práva se vzdá funkce. Nedlouho poté však Kocáb informaci dementoval, že se na své rezignaci s Nečasem v závěru schůzky nedohodl. Podle něj jde o dezinterpretaci.
"Nechce se mi věřit, že by pan Kocáb byl schopen popřít, co se stalo před šesti hodinami. Láska k funkci přece nemůže zatemnit zdravý rozum,“ kroutil nad tím hlavou Nečas.
Kocáb jako ministr pro lidská práva jako jediný člen vlády přežil pád kabinetu Mirka Topolánka. K odstoupení se chystal hned několikrát. Jednou společně s celou úřednickou vládou Jana Fischera na podzim, ale z toho sešlo, jelikož Ústavní soud zrušil předčasné volby. Podruhé nabídl svou rezignaci sám kvůli zveřejnění jeho vztahu se svou mluvčí, Fischer ji ale nepřijal.
Poté jej vyzvali zelení, kteří jej na post nominovali, aby odstoupil, s vyslyšením žádosti ale váhal. ODS tehdy rozhodovala o svém vedení pod Topolánkem a nezabývala se tím, jak by se změnilo rozložení sil v kabinetu po Kocábově odchodu. Fischer jeho uvážlivost ocenil a po jeho rezignaci z něj učinil vládního zmocněnce pro lidská práva.