Článek
"Pan ministr Dobeš neodpískal školné dneska. O variantě, která by v sobě sice zahrnula zvýšení soukromých zdrojů ve školství, nicméně nebyla legislativně komplikovaná, se hovoří již delší dobu," řekl novinářům Nečas.
Zavedení odloženého školného je podle něj v tomto volebním období časově a technicky takřka vyloučené, protože zatím není připraveno ani paragrafové znění návrhu. Jednou z reálných variant je proto podle premiéra i řešení, které v pondělí nastínil Dobeš. Nečas ale zdůraznil, že o dalším postupu bude ještě vláda jednat s rektory.
Je to proti prohlášení, kritizují zástupci koalice
Koaliční odborníci na školství v pondělí na Dobešova slova reagovali, že školné je v programovém prohlášení vlády.
"Překvapuje mě to, programové prohlášení mluví o něčem jiném," reagovala na pondělní Dobešovo prohlášení šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09).
Dobeš navrhl, aby se místo školného přísněji vybíraly poplatky za delší studium. Platilo by se až 26 000 korun ročně už za první rok, o nějž by si student školu prodloužil.
Podle Putnové ale musí mít Dobeš na takovou změnu vše dobře spočítáno a umět návrh "ekonomicky vyargumentovat". Zatím se neví, kolik by nový systém poplatků za studium vynesl. Putnová také upozornila na to, že novinka by univerzity administrativně dost zatížila.
"Já s tím mám problém," řekl ČTK místopředseda sněmovního školského výboru Walter Bartoš (ODS) s tím, že bude podporovat zavedení školného podle programového prohlášení. Vysokoškolské studium by podle něho mělo být zpoplatněno. Zároveň musí být nastaven systém na podporu chudých studentů, dodal.
Dobeš sdělil, že návrh změnil po kritice z řad koalice a vlastní strany.
Původně se počítalo se školným nejvýše 10 000 korun za semestr. Nově by se mělo platit, pokud student překročí standardní dobu studia, tedy šest semestrů bakalářského a deset semestrů magisterského studia. Víc by měli připlácet i lidé, kteří studují více než jednu školu.