Článek
„Jedná se především o akt spravedlnosti, poněvadž jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly na církvích a náboženských společnostech napáchány,“ prohlásil Nečas po podpisu smluv.
Zároveň ocenil dialog se zástupci církví. Na adresu kritiků restitucí poznamenal, že si vláda počínala v případě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi „přísně v souladu s právním rámcem“.
Opoziční strany se proti restitucím ohradily i formou ústavních stížností. Ústavní soud o nich dosud nerozhodl, pročež zejména ČSSD apelovala na vládu, aby s podpisem smluv vyčkala do rozhodnutí soudu. Nečas ale zdůraznil, že termín podpisu smluv byl stanoven dlouho před tím, než byly vůbec ústavní stížnosti podány. Apely ČSSD označil za politické hrátky.
Čtveřice protestujících před Úřadem vlády
Baptisté vyrovnání odmítli
Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci.
Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů. [celá zpráva]
Co si církev nárokuje
Interaktivní mapa ukazuje, jakou výměru pozemků si církev v jednotlivých katastrech nárokuje.
Naleznete ji na www.cirkevrestituce.cz
Kromě ČSSD se proti pátečnímu podpisu smluv vymezily také například Věci veřejné. Jiní, mezi nimi například Miloš Zeman či Strana zelených, se shodli s ČSSD na tom, že vláda měla vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu o stížnostech proti majetkovému vypořádání s církvemi.
